Od vypuknutí dluhové krize v roce 2010 se řeckým vládám nepodařilo zabránit bankrotu a musely přijmout největší finanční záchranu v historii. Od roku 2010 byly Řecku poskytnuty půjčky v celkové výši 288,7 miliardy eur (7,4 bilionu Kč). Z toho 256,6 miliardy eur od evropských partnerů Řecka a 32,1 miliardy eur od Mezinárodního měnového fondu (MMF), uvedla agentura Reuters.
\"Rozsáhlé reformy, které Řecko uskutečnilo, položily základy pro udržitelné zotavení: to je třeba rozvíjet a udržovat, aby mohli Řekové užívat výsledků svého úsilí a obětí,\" uvedl Moscovici a dodal, že Evropa bude při Řecku stát i nadále.
Podle Moscoviciho by řecká ekonomika měla v letošním a příštím roce vykázat růst asi o dvě procenta. Její loňský růst činil 1,4 procenta, zatímco v roce 2010 ekonomika o 5,5 procenta klesla. Míra nezaměstnanosti zůstává dál nepřijatelně vysoká, v květnu však poprvé od září 2011 klesla pod hranici 20 procent.
Evropská komise v prohlášení upozornila, že ukončení programu znamená pro Řecko konec jedné kapitoly a začátek nové. Země se však i nadále bude muset soustředit na dořešení sociálních a ekonomických problémů z krizových let a dál stát za reformami. Nadále bude pod pozorným dohledem věřitelů.
Agentura AP upozornila, že opuštění programu není pro mnoho Řeků důvodem k oslavám. Ekonomika sice opět mírně roste, státní finance se zlepšují, vývoz je na vzestupu a nezaměstnanosti klesá, avšak jeden z pěti Řeku je stále bez práce a jen několik málo jich dostává dávky od státu.
U nových pracovních míst je v Řecku stále normou špatně placená dřina, průměrný příjem klesl o více než třetinu, zatímco daně prudce vzrostly. U obyvatel jsou běžné klinické deprese a zvyšuje se počet sebevražd. Stovky tisíc kvalifikovaných zaměstnanců odešly do zahraničí.