Růst minimální mzdy na 13 350 Kč, co vše ovlivní?

Minimální mzda v roce 2018 dosahovala 12 200 Kč a od ledna příštího roku vzroste o 1 150 Kč na 13 350 Kč. Důvodů k růstů minimální mzdy je více - rostoucí průměrná mzda, platy i rostoucí ekonomika, ale i tlak odborů.

• Minimální mzda v roce 2018 a její vývoj
• Růst minimální mzdy v roce 2019
• Sociální dávky a minimální mzda
• Minimální mzda v sousedních zemích
• Růst minimální mzdy a nezaměstnanost

Minimální mzda 13 350 Kč? Není to málo, Vladimíre Iljiči?

Zdroj: Shutterstock

Minimální mzdy v roce 2019 vzroste na 13 350 Kč

Vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) ohlásila zvýšení minimální mzdy o 1 150 Kč na 13 350 Kč. Zvýšení je blíže přáním Českomoravské konfederace odborových svazů (v čele s jejím předsedou Josefem Středulou), která požadovala nárůst o 1 500 Kč na 13 700 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí s ministryní Janou Maláčovou (ČSSD) chce dokonce od roku 2020 minimální mzdu ve výši poloviny průměrné mzdy (ve 3. čtvrtletí měla průměrná mzda hodnotu 31 516 Kč). Minimální mzda v současné době tvoří cca 42 % průměrné mzdy v 2. čtvrtletí letošního roku.

Odpolitizování růstu minimální mzdy a navázání minimální mzdy na výši průměrné mzdy je cílem politiků již delší dobu, ovšem na výši koeficientu se jednotliví aktéři jednání (odbory, politikové a zaměstnavatele) neshodnou. Dosud platila nepsaná hranice 44 % průměrné mzdy, ovšem levicový politici a odboráři by ji rádi navýšili. Zastánci nižší minimální mzdy by za dostačující považovali minimální mzdu v hodnotě 40 % průměrné mzdy.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák souhlasí se zvyšováním minimální mzdy, ale nechce přistoupit na návrhy odborů a Ministerstva práce a sociálních věcí. Růst minimální mzdy komentoval prezident Svazu průmyslu a dopravy takto: „Na předchozích tripartitách jsme pracovali s koeficientem 44 procent průměrné mzdy. Navýšení minimální mzdy o 800 korun v příštím roce by bylo pro podniky ideální. Zvýšení o tisíc korun je pro velkou část firem přijatelné. Kdyby ale prošel návrh paní ministryně, drtivá část firem by tento nárůst nedokázala pokrýt zvýšením produktivity práce. Zkomplikovalo by to hospodářský růst.“ 

TIP: Srovnejte odvody zdravotního pojištění u zaměstnanců a OSVČ

 

Koho se dotkne zvýšení minimální mzdy?

1. Rodičů dětí - od ledna 2019 vzroroste hranice pro uplatnění daňového bonusu na dítě, který lze uplatňovat, pokud rodič dosáhne na 6násobek minimální mzdy. Daňový bonus náleží poplatníkovi v případě, že je jeho daňové zvýhodnění vyšší než jeho daňový odvod.. V roce 2019 bude tato hodnota 80 100 Kč, přičemž v roce 2018 činila hranice 73 200 Kč, tedy o téměř 7 000 Kč méně.

Příklad: zkrácený pracovní úvazek. 

Pan Křívanek má 2 děti. Jeho příjem činí 80 000 Kč ročně. Pracuje na zkrácený úvazek za 6 666 Kč za měsíc. V roce 2019 nebude mít na daňový bonus nárok, protože jeho příjem nepřesahuje 6násobek minimální mzdy. V roce 2018 by měl nárok na uplatnění daňového bonusu.

2. Důchodců - příjem ve formě důchodu nebo penze je od daně osvobozen, ale pouze pokud nepřekročí 36násobek minimální mzdy. Pro rok 2018 byla tato hodnota 439 200 Kč ročně, tedy 36 600 Kč měsíčně. V roce 2019 bude roční hranice 480 600 Kč, měsíční důchod 40 050 Kč. Otázkou zůstává, zda-li se vůbec najde důchodce, který takovou částku pobírá.

Příklad: velký důchod. 

Pan Michálek pobírá v roce 2018 důchod ve výši 450 000 Kč ročně (37 500 Kč měsíčně), díky valorizaci důchodů se mu důchod příští rok zvýší na 465 750 Kč (38 812,5 Kč měsíčně). Jiné příjmy pan Michálek nemá. Za rok 2018 musí do konce března 2019 podat daňové přiznání a pokud nemá další jiné příjmy, tak nebude platit žádnou daň z příjmů (díky slevě na poplatníka), kdyžto v roce 2018 bude jeho důchod osvobozen a nebude se moci zaobírat ani daňovým přiznáním.

 

Zdravotní pojištění a minimální mzda

Výše minimální mzdy má přímý vliv na výpočet minimálního odvodu zdravotního pojištění. Týká se to:

1. Osob bez zdanitelných příjmů - OBZP musí samy odvádět zdravotní pojištění, alespoň v jeho minimální výši. Pro rok 2018 je tato záloha 13,5 % z 12 200 Kč, tedy 1 647 Kč. Minimální záloha pro OBZP v roce 2019 vzroste na 1 802 Kč za měsíc.

Příklad: OBZP

Student Pekářek si protahuje studium na VŠ a nemá žádné příjmy. Je mu již 26 let a v roce 2018 musí měsíčně odvádět zdravotní pojištění ve výši 1 647 Kč, nicméně od začátku roku 2019 se mu jeho odvod zvýší na 1 802 Kč měsíčně.

2. Lidé s kratším úvazkem - pokud je jejich příjem nižší než minimální mzda, tak si budou muset doplácet sami zdravotní pojištění do výše, kterou by odváděli, pokud by pobírali minimální mzdu.

Příklad: krátký úvazek

Pan Haškovec má měsíční mzdu ve výši 7 000 Kč, v roce 2018 si musel na zdravotní pojištění doplácet 702 Kč, od roku 2019 si bude muset doplácet na zdravotním pojištění 830 Kč.

3. Na OSVČ, kteří odvádí minimální zdravotní pojištění a na státní pojištěnce nemá změna minimální mzdy vliv na odvody zdravotního pojistění

Minimální mzda v roce 2018 a její vývoj

V roce 2018 byla minimální mzda 12 200 Kč, rok předtím činila 11 000 Kč. V grafu můžete vidět vývoj minimální mzdy od roku 2003 a její stagnaci za časů ekonomické krize.

Vývoj minimální mzdy mezi roky 2003 až 2018

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Sociální dávky a minimální mzda

Růst minimální mzdy nemá vliv na růst dávek státní sociální podpory. Ovšem pokud zaměstnanec bude pobírat zvýšenou minimální mzdu, tak na některé dávky nemusí dosáhnout (například na pomoc hmotné nouzi, příspěvek na bydlení).

---

Čtěte rovněž:

Socialisté a jejich minimální mzda 

Kde je nejvyšší hodinová minimální mzda v EU?

Minimální mzda mimo Evropu

---

Minimální mzda v sousedních zemích

Růst minimální mzdy v příštím roce už oznámilo i Slovensko s Polskem. V Rakousku není minimální mzda zavedena. V roce 2018 byla minimální mzda v těchto zemích v této výši:

Výše minimální mzdy v okolních zemích v roce 2018 v korunách

*Rakousko nemá institut minimální mzdy

Výše minimální mzdy v okolních zemích v roce 2019 v korunách

*Rakousko nemá institut minimální mzdy

Vlády v jednotlivých zemích zatím projednávají růst minimální mzdy, ale například v Německu již byl schválen nárůst hodinové mzdy na 9,19 eura za hodinu. Na Slovensku byl schválen nárůst minimální mzdy z 480 eur na 520 eur. V Polsku poroste minimální mzda o 250 zlotých (v současnosti má výši 2 000 zlotých) na 2 250 zlotých, tedy ccca 13 630 Kč. Česká minimální mzda je tedy nejnižší v regionu.

Růst minimální mzdy a nezaměstnanost

V dnešní době, kdy se nezaměstnanost pohybuje na rekordně nízkých číslech, nebude růst minimální mzdy problém a nějaké velké propouštění se nedá očekávat. Značnou komplikací by pro zaměstnavatele mohla být vysoká minimální mzda v době, až se česká ekonomika dostane do recese. Právě minimální mzda může tedy být určitým limitem pro společnosti, které by se dočasným snížením mezd mohly bránit propouštění, a efektivně tak snižovat mzdové náklady. Ostatně hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda komentuje růst minimální mzdy následovně: „Odbory i MPSV se tak utrhly ze řetězu rozumného sociálního dialogu a sledováním politických a partikulárních zájmů se stávají ohrožením konkurenceschopnosti českých firem, udržitelnosti tuzemských veřejných financí a celkově tedy dalšího zdárného rozvoje české ekonomiky."

Minimální mzda a nezaměstnaní

Uchazeč o zaměstnání v evidenci Úřadu práce si může vydělat maximálně polovinu minimální mzdy - v roce 2018 tedy 6 100 Kč a v roce 2019 činí částka 6 675 Kč Pokud si ovšem registrovaný uchazeč o zaměstnání přivydělává, tak ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti. 

Co si o růstu minimální mzdy myslíte vy? Je to dobrá věc, nebo jen levicový výmysl a bič na podnikatele? Znáte někoho, kdo pobírá minimální mzdu?

Zdroje: MPSV, ČTK