Mnoho zaměstnanců se stále bojí, že pokud si nestihnou vybrat všechnu dovolenou do 31. prosince, automaticky jim propadne. Hned na úvod vás proto musíme upozornit, že nic takového se naštěstí nestane. Jak to tedy bude, pokud vám na konci roku zbude ještě pár nevybraných dnů?
Délka a nárok na dovolenou za 1 kalendářní rok
Pokud se bavíme o dovolené, musíme si nejdříve uvědomit, že je její délka pro soukromou (podnikatelskou) a státní sféru rozdílná. Pro státní zaměstnance je typických 5 týdnů dovolené (u pedagogů 8 týdnů), kdežto pracovníci soukromých podnikatelů mají ze zákona nárok pouze na 4 týdny. Zaměstnavatel vám ale samozřejmě může poskytnout dovolenou navíc. V takovém případě se z ní stává zaměstnanecký benefit.
Důležité je ale vědět, že v této oblasti nemá hlavní slovo zaměstnanec, nýbrž zaměstnavatel. Pokud chce pracovník zažádat o dovolenou, měl by tak učinit písemnou nebo elektronickou žádostí, a to nejpozději 14 dnů před plánovaným čerpáním. Zaměstnavatel se poté rozhodne, zdali dovolenou umožní čerpat či nikoliv. K zamítnutí nejčastěji dochází z provozních důvodů. Dalším důvodem mohou být překážky v práci, tentokrát ale na vaší straně. Těmi může být např. dlouhodobá nemoc (DPN) anebo mateřská a rodičovská dovolená.
Zdroj: Shutterstock
Lze proplatit nevyčerpanou dovolenou?
Pokud se dovolená nevybere do konce roku, automaticky bude převedena do roku následujícího. Zaměstnavatel pak bude muset určit, kdy ji zaměstnanec může „dočerpat“. Učinit tak ale může nejpozději do 30. června. Jestliže dovolenou neurčí do konce prvního pololetí, hlavní slovo získává zaměstnanec. Ten si pak bude moci o čerpání rozhodnout sám.
Plno zaměstnanců by spíše než čerpání dovolené uvítalo její proplacení. Jde to ale vůbec? Bohužel ne. Podle zákoníku práce tato situace není možná až na jednu výjimku. Dovolenou si můžete nechat proplatit pouze, když ukončujete pracovní poměr. V takovém případě vám za ni náleží náhrada mzdy. Jestliže byste místo peněz přece jen nějaké to volno navíc, nechte si ji převést k novému zaměstnavateli.
Převod nevyčerpané dovolené k novému zaměstnavateli
U původního zaměstnavatele si o převod budete muset zažádat nejpozději před skončením pracovního poměru. Důležité je zmínit, že takový krok musíte udělat vy. Nikdo jiný vás k tomuto rozhodnutí nesmí nutit. Faktem ale je, že i přesto nemusí situace vůbec klapnout. Hlavní kámen úrazu může být v tom, že se váš původní zaměstnavatel neshodne s tím nastávajícím o výši náhradní mzdy nebo platu za dovolenou.
Nárok na volno ve zkušební době?
Tuto otázku si klade většina zaměstnanců, kteří nastoupí do nové práce chvíli před létem anebo během letních měsíců. Zkušební doba slouží zejména k ověření schopností nového pracovníka a k tomu, aby sám zjistil, zdali mu daná práce jde a hodlá v ní pokračovat. Bylo by tedy více než zvláštní, kdyby zaměstnanec nastoupil na novou pozici a ještě předtím, než by se na ní stihl pořádně ohřát, odjel na dva týdny k moři. Vše je ale o domluvě se zaměstnavatelem.
Pokud víte, že byste během zkušební doby potřebovali dva dny dovolené, protože již delší dobu máte něco domluveno a navíc i zaplaceno, zkuste se slušně zeptat. Možná budete mile překvapeni vstřícností.
Jak je to s volnem u zkráceného úvazku?
Sehnat práci na zkrácený úvazek už není tak obtížné jako kdysi. Posledních pár měsíců tento typ pracovního poměru inzeruje čím dál více firem. Se zkrácenou nebo upravenou pracovní dobou se ale nabízí otázka délky dovolené. Bude mít v tomto případě zaměstnanec nárok na klasické 4 týdny anebo se bude muset spokojit s kratším volnem?
Délka dovolené je závislá na odpracovaných dnech, nikoliv hodinách. To znamená, že je přímo závislá na dnech strávených v práci. Pokud docházíte každý den, i když třeba místo osmi hodin pouze na čtyři, měli byste mít automaticky nárok na 20 dnů. Jestliže naopak třeba dva dny v týdnu pravidelně vynecháváte, vaše dovolená se na základě toho úměrně zkrátí.
Čtěte také: