Jak se počítá důchod: 4 příklady, kdy vás výsledek překvapí

Měsíční částku starobního důchodu přiznaného v roce 2018 ovlivňují rozhodné příjmy v letech 1986 až 2017 a dále získaná doba pojištění. Hodnotí se pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Z rozhodných příjmů se vypočítá osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě.

Doba pojištění se počítá pouze v celých ukončených letech a započítávají se nejenom období, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale i náhradní doby pojištění (např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu).

Vysoké příjmy a žádný důchod

Pan Vrána má osobní vyměřovací základ ve výši 86 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 32 let. Přestože pan Vrána měl v produktivním věku vysoké příjmy a zaplatil na sociálním pojištění vysoké částky, tak mu nebude 15. října 2018 ke dni dosažení řádného důchodového věku přiznán starobní důchod, neboť nezískal minimální potřebnou dobu pojištění v rozsahu alespoň 34 let. Bez získání minimální doby pojištění nemůže být řádný starobní důchod ke dni dosažení řádného důchodového věku přiznán.

Nízké příjmy a vysoký státní důchod

Paní Kuželová má průměrnou měsíční mzdu za odpracované roky ve výši 11 600 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let. Osobní vyměřovací základ může být nižší než minimální mzda. Paní Kuželové je přiznán v letošním roce starobní důchod ve výši 10 356 Kč. Paní Kuželová si odchodem do starobního důchodu příliš finančně nepohorší. Starobní důchod je totiž vyplácen v čistém a nikdy se z něj neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Daň z příjmu fyzických osob se platí pouze  z ročního důchodu nad 36násobek minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Za celý rok 2018 je to z částky nad 439 200 Kč. V naprosté většině případů se tak neplatí z důchodů ani daň z příjmu fyzických osob. Naproti tomu z hrubé mzdy se platí vždy sociální pojištění a zdravotní pojištění. Daň z příjmu fyzických osob může být u nízké hrubé mzdy z důvodu uplatnění daňových slev nulová (každý daňový poplatník má nárok na daňovou slevu na poplatníka v měsíční částce 2 070 Kč).

(foto: Shutterstock)

Maximální státní důchod, přesto nízký náhradový poměr

Paní Petrželová má osobní vyměřovací základ ve výši 130 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let. Paní Petrželové je sice přiznán maximální státní důchod odpovídající době pojištění v rozsahu 44 let ve výši 29 721 Kč, ale hrubý náhradový poměr dosahuje pouze 22,9 %. Vyšší důchod než 29 721 Kč je možné získat jen při vyšší době pojištění. Důvodem je skutečnost, že při výpočtu starobního důchodu v roce 2018 se osobní vyměřovací základ započítává pouze do částky 119 916 Kč. Vyšší osobní vyměřovací základ tedy již státní důchod nezvyšuje. I kdyby byl osobní vyměřovací základ 150 000 Kč a doba pojištění 44 let, tak by byl měsíční státní důchod opět 29 721 Kč.

Nadprůměrný příjem, ale podprůměrný důchod

Pan Boháč má osobní vyměřovací základ ve výši 34 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 34 let. Přestože má pan Boháč nadprůměrně vysokou průměrnou mzdu za odpracované roky, tak jeho starobní důchod bude podprůměrně vysoký, a sice 12 188 Kč. K 31. březnu letošního roku činil průměrný starobní důchod 12 347 Kč. Měsíční částku starobního důchodu ovlivňuje získaná doba pojištění více, než si někteří žadatelé o starobní důchod myslí. Při získání nízké doby pojištění, tak může být státní starobní důchod podprůměrně vysoký i při nadprůměrné mzdě.

Čtěte také:

• Kdy nedostanete průměrný důchod?
• Jak to mají důchodci se zdravotním pojištěním?
• O kolik se vám zkrátí předčasný důchod