Rozpočet veřejného sektoru zahrnuje rozpočty centrální vlády, spolkových zemí, místních samospráv a správy sociálního zabezpečení. Přebytek vykázaly jak centrální vláda, tak vlády jednotlivých spolkových zemí a místních samospráv i účet sociálního zabezpečení.
Příjmy rozpočtu stouply o pět procent na 761,8 miliardy eur. Nejdůležitějším zdrojem příjmů byly daně, které se na celkových příjmech podílely více než polovinou.
Výdaje vlády vzrostly pouze o 1,2 procenta na 713,7 miliardy eur. Kromě toho, že centrální vláda utrácela méně ve srovnání s předchozím rokem, k pomalému růstu výdajů přispívají i nižší úrokové sazby a nižší zadlužení. Investiční výdaje vlády stouply o 12,3 procenta.
Rozpočet Německa je tak daleko od stropu, který stanovují tzv. maastrichtská nebo konvergenční kritéria, která musejí plnit členové eurozóny. Ta připouštějí, aby země měla schodek veřejných financí ve výši maximálně tři procenta HDP. Největší evropská ekonomika naposledy neplnila toto kritérium v roce 2010, kdy vykázaly veřejné finance schodek 4,2 procenta HDP, upozornila agentura DPA.