Agrárníci: Sucho napáchalo škody až za 11 mld., chceme kompenzaci

Vyjádření ministerstva zemědělství ČTK zjišťuje. Ze zprávy vědeckého týmu InterSucho vyplývá, že suchem bylo ve středu postiženo 94 procent území Česka, což je letošní maximum. V 70 procentech republiky je sucho výjimečné či extrémní.

Prezident Agrární komory uvedl, že dešťových srážek bylo málo a spadly v době, kdy úrodě již nepomohly. U obilovin tak podle něj bude pokles proti loňsku o zhruba 7,5 procenta, přičemž loňský rok byl podprůměrný.

Jandejsek na tiskové konferenci na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka uvedl, že peníze je potřeba přerozdělovat pouze podnikům, které skutečně měly problémy. Kde sucho škodilo, by mělo být určeno mimo jiné na základě meteorologických šetření nebo portálu Intersucho, řekl prezident komory. Částka by se podle něj rozhodně neměla přerozdělovat plošně. Peníze by měly dostat podniky, jimž sucho zničilo přes 30 procent produkce, řekl. V některých regionech podle něj problémy nebyly vůbec, jinde jsou ale velké. \"Problémy nejsou jenom u nás, ale i v Německu a Polsku,\" dodal.

Jandejsek očekává, že poroste cena krmiv, což se následně promítne i do nákladů zemědělských podniků. Apeloval na zpracovatele a také obchodní řetězce, aby zvýšené náklady celé nepromítly do cen pro konečné spotřebitele. Nedostatek obilovin pro českou populaci však podle něj nehrozí, ČR standardně obilí vyváží.

Zatím však podle něj nebyly vyplaceny ani kompenzace za loňské sucho, které způsobilo podle komory škody za 12 miliard korun, také zejména na obilovinách, olejninách, trvalých travních porostech a na kukuřici. Zemědělci nakonec zažádali o kompenzace za 1,16 miliardy korun, vláda na kompenzace vyčlenila dvě miliardy korun.

Aby vláda nemusela každoročně schvalovat kompenzace, připravuje ministerstvo tzv. fond těžko pojistitelných rizik. Měl by situaci řešit systematicky. O zřízení takového fondu se hovoří již déle než desetiletí. Fond by měl podle bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) nejspíš začít fungovat od roku 2020. Do něj přispívající zemědělci by měli možnost získat odškodnění za klimatické jevy, proti kterým se běžně nepojišťuje, jako je například právě dlouhotrvající sucho.

Podle Jandejska by mohl fond fungovat tak, že by šlo o obchodní společnost, kde by většinu měli zemědělci, zbytek stát a pojišťovny. Peníze z něj by se nemusely čerpat každoročně, jen v době silného sucha.

Sucho letos trápí i jiné části Evropy. Extrémně nízké srážkové úhrny by mohly mít například za následek masivní nedostatek krmiva pro hospodářská zvířata. Týká se to Francie, Británie, Německa nebo Švédska. Německá vláda dá kvůli poničené úrodě tamním zemědělcům odškodnění 150 až 170 milionů eur. Stejnou částkou přispějí jednotlivé spolkové země. Celkem tak němečtí zemědělci mohou dostat až 340 milionů eur (8,7 miliardy Kč).