MZe od ledna zpřísní ochranu půdy proti erozi

Ministerstvo také dokončuje spolu s resortem životního prostředí protierozní vyhlášku. V ní by podle návrhu, který úřad plánuje poslat na jednání vlády, měla být podmínka, že principy protierozní ochrany půdy se budou muset řídit všichni, kdo na půdě hospodaří, nejenom příjemci dotací. Nejvyšší možná pokuta za porušení vyhlášky by činila milion korun, o výši by měla rozhodovat obec s rozšířenou působností spolu se státní správou.

\"Vyplácení plné výše zemědělských dotací je podmíněno dodržováním povinných požadavků na hospodaření a standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) půdy,\" připomněl úřad. Standard například zakazuje na nejohroženějších půdách pěstovat kukuřici. Jednu z jeho částí (DZES 5) chce ministerstvo právě od ledna zpřísnit. \"Zemědělci, kteří pěstují rizikové plodiny na mírně erozně ohrožených půdách, budou muset například zakládat ochranné pásy, které ve stanovené délce přeruší svažitý pozemek. Tím se zpomalí odtok vody a umožní sedimentace unášených půdních částic,\" uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Podle něj však již nyní mnoho zemědělců hospodaří správně.

V rámci připravované protierozní vyhlášky má být i systém monitoringu eroze. \"Tento systém považujeme za cílený a účinný nástroj pro řešení případů, kdy nevhodným hospodařením zemědělce mohlo dojít ke vzniku eroze. Monitoringu chceme využít také pro průběžné ověřování nastavených podmínek v rámci DZES 5 a jejich případné úpravy. To může v praxi vést ke zpřísnění podmínek a rozšíření procenta pozemků, kde budou uplatňovány zpřísněné postupy užívání zemědělské půdy,\" dodal ministr.

Proti protierozní vyhlášce se opakovaně postavila Agrární komora ČR. Předpis měl platit od poloviny předloňského roku. Následně, když se teprve loni v červnu dostal do meziresortního připomínkového řízení, se počítalo s podzimem. Poté byla účinnost odložena na další rok kvůli návaznosti na agrotechnické práce.

Podle údajů ministerstva zemědělství je vodní erozí v ČR ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, přičemž v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 procent území.