Na zaplavení lomu ČSA bude chybět až 1,7 miliardy, dozví se vláda

28.08.2018 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 28. srpna (ČTK) - Rekultivace lomu Československé armády (ČSA) na Mostecku by mohla stát až o 1,7 miliardy korun více, než se plánovalo. Nepočítalo se totiž s náklady na napouštění lomu vodou, kterou preferuje Povodí Ohře. To požaduje, aby lom byl zatopený přímo z Ohře s použitím přivaděče, kterým se napouštělo jezero Most. Materiál, který předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu, dostane ve středu k projednání vláda, přičemž není jasné, kde se peníze najdou. Rekultivační práce by měly trvat do roku 2041.

Minimální náklady jenom za odběr vody při ceně tří korun za metr krychlový by podle materiálu činily 810 milionů Kč. U kombinovaného způsobu zatápění, kde by se používala voda z koryta napojeného na řeku Bílinu a nově vytvořeného koryta z Loupnice, pak 400 až 500 milionů korun. Dále se nepočítalo se sumou na ostrahu areálu, nájmy za pozemky nebo náklady na čerpání důlních vod po vyuhlení lomu.

\"Celkový souhrn předpokládaných chybějících nákladů, včetně dalších doprovodných nákladů (po zaokrouhlení) činí 1156 - 1676 milionu korun. Způsob jejich zajištění je nutné pro následující období jednoznačně stanovit,\" uvádí ministerstvo.

Přitom vlastník lomu, skupina Severní energetická (dnes Seven Energy), neudělala podle Českého báňského úřadu při tvorbě rezervy na rekultivace a sanace místa chybu, postupovala podle vládou schváleného materiálu.

Podle ministerstva se dá také očekávat, že chybějí peníze na komplexní monitoring oblasti z pohledu geomechaniky, což bude stát mezi 20 a 30 miliony korun. \"Jeho důležitost plyne ze získaných poznatků při realizaci zatápění zbytkových jam bývalých lomů Ležáky - Most a Chabařovice. Proto se doporučuje jeho zavedení,\" dodává resort.

Podle ministerstva se zatím uvažuje, že se zbytková jáma po lomu po ukončení těžbu zaplaví, hladina jezera by měla být na úrovni 180 metrů nad mořem. Podle resortu zatím chybí jasná specifikace materiálů pro minerální těsnění nebo například technické řešení přesouvání zemin. Areál lomu je silně narušený těžbou, mělo by se tak upřesnit, jestli zatápění jezera se bude dít zároveň s jeho těsněním. \"U některých posuzovaných staveb (celkově čtyři) je nutné konstatovat, že poskytnuté podklady pro provedení výpočtu výše související finanční náročnosti jsou nedostatečné. Rozpočtovaná výše těchto staveb je 255 milionů korun z celkových dvou miliard,\" dodal úřad.

Jezero by mělo mít finální kótu na úrovni 230 metrů nad mořem. \"V poskytnutých dokumentech je nastíněný předpoklad, že voda bude dále postupně stoupat, a to pouze ze srážek povodí vznikajícího jezera. V této souvislosti je nutné konstatovat, že nad kótou 180 m n. m. dochází k výraznému nárůstu plochy jezera a tím i k nárůstu objemu potřebné vody. Z tohoto důvodu se i termín dosažení konečné kóty posouvá o stovky let. Z těchto údajů tedy vyplývá zásadní nejasnost, kterou je horizont ukončení hydrické rekultivace, a to jak z pohledu časového, tak výškopisného,\" upozorňuje ministerstvo vedené Martou Novákovou (za ANO).

V roce 2015 rozhodl vládní kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) o zachování limitů těžby uhlí v ČSA. Dolování hnědého uhlí tam skončí pravděpodobně v roce 2024.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK