Argentinská centrální banka kvůli inflaci prudce zvýšila úroky

Centrální banka oznámila, že svolala mimořádné zasedání měnového výboru, který se jednomyslně vyslovil pro zvýšení hlavní úrokové sazby kvůli vývoji devizových kurzů a kvůli riziku dalšího zvýšení inflace. Od začátku letošního roku peso kleslo vůči dolaru o 52 procent.

Rozhodnutí přichází den poté, co Argentina oznámila, že požádala Mezinárodní měnový fond (MMF) o dřívější uvolnění peněz ze záložního úvěru 50 miliard USD (1,1 bilionu Kč), který fond Argentině schválil v červnu. MMF následně vyzval vládu, aby kvůli propadu pesa zpřísnila svou měnovou a fiskální politiku.

Argentina navzdory záložnímu úvěru od MMF není schopna přesvědčit trhy, že se jí podaří posílit ekonomiku, snížit fiskální deficity a dostat pod kontrolu inflaci. Investoři se stále více obávají, že třetí největší ekonomika Latinské Ameriky nebude již brzy schopna splácet své vysoké dluhy a vyhlásí bankrot.

MMF ve středu oznámil, že vzhledem k nepříznivým podmínkám na mezinárodním trhu, se kterými se v původním programu pro Argentinu nepočítalo, přehodnotí hospodářský plán vlády s cílem zemi lépe izolovat od nedávných změn na globálních finančních trzích. Plán by měl také zahrnovat silnější měnovou a fiskální politiku a posílení snah na podporou nejzranitelnějších lidí ve společnosti.

Server CNBC upozornil, že úrokové sazby v Argentině jsou teď nejvyšší na světě. Ani zvýšení úroků a podpora od MMF ale prozatím nezajistily, aby se nálada na trhu výrazně zlepšila.

Když se argentinská vláda v květnu dohodla s MMF na úvěru, prezident Mauricio Macri prohlásil, že očekává, že ekonomika se zotaví a že Argentina zbylé peníze z úvěru nebude potřebovat. Podle původní dohody uvolnil měnový fond v červnu, okamžitě pro schválení, z úvěru 15 miliard USD a zbývajících 35 miliard USD měla mít vláda k dispozici po dobu tří let jako zálohu.

Žádost o poskytnutí úvěru od MMF v zemi vyvolala vlnu nevole a řadu protestů. Většina Argentinců viní měnový fond z toho, že jeho úsporná opatření v roce 2001 v zemi způsobila nejhorší ekonomickou krizi, dohnala Argentinu ke státnímu bankrotu a miliony lidí uvrhla do chudoby.

Argentinu v posledních letech sužuje vysoká inflace. Vláda očekává, že v letošním roce ekonomika klesne o jedno procento, v příštím roce by ale již měla vzrůst nejméně o 1,5 procenta.

Země v současné době pod Macriho vedením provádí reformy zaměřené na tržní ekonomiku. Macri je argentinským prezidentem od prosince 2015, kdy ukončil dvanáctiletou éru zvanou kirchnerismus. Během ní byl prezidentem Néstor Kirchner a poté osm let jeho manželka Cristina Fernándezová, kteří oba tíhli k levicové politice a zvyšovali sociální výdaje.