Akcionáři Volkswagenu chtějí odškodnění devět miliard eur

Jakmile ve vzorovém procesu, který je veden proti Volkswagenu a jeho hlavnímu akcionáři Porsche, soud rozhodne, bude jeho verdikt závazný i pro případy ostatních akcionářů.

Akcionáři, mezi nimiž jsou i velké investiční skupiny, tvrdí, že Volkswagen příliš pozdě informoval o manipulacích s emisemi, a proto od roku 2009 nakupovali akcie společnosti za příliš vysokou cenu, která neodpovídala realitě. První dieselová auta s ilegálním softwarem byla v USA připuštěna do provozu už v červnu 2008.

V momentě, kdy se aféra v září 2015 provalila, šla hodnota koncernu na burze prudce dolů. První obchodovací den poté - 21. září - klesla hodnota jedné akcie z více než 160 eur na dočasně méně než 130 eur, další den pak po upozornění akcionářům ze strany automobilky na zhruba 100 eur.

Automobilka se brání tvrzením, že akcionáře o problémech a jejich možných dopadech na cenu akcií nemohla informovat dříve, protože o manipulacích, které prý byly dílem níže postavených manažerů a inženýrů, její vedení do poslední chvíle nevědělo.

Toto tvrzení ale zpochybňují zjištění německých médií. Podle listu Süddeutsche Zeitung má státní zastupitelství v Braunschweigu k dispozici písemný důkaz o tom, že představenstvo Volkswagenu bylo už 14. září 2015 informováno o tom, že musí v krátké době počítat se žalobou v USA. Autor zprávy přitom navrhoval, aby o tom byli informováni také akcionáři.

Magazín Spiegel poukázal na to, že nelegálním softwarem pro manipulaci s emisemi se už 27. července 2015 zabývalo vedení koncernu na schůzce, jíž se účastnil i tehdejší šéf Volkswagenu Martin Winterkorn. Pro úspěch žaloby bude podle oborníků nutné prokázat právě to, že o manipulacích špičky koncernu věděly.

Soud zatím počítá s projednáváním do prosince, proces ale zřejmě potrvá ještě výrazně déle. Kvůli velkému zájmu médií i akcionářů se neodehrává v budově soudu, ale v kongresovém sále města Braunschweig.

Koncern Volkswagen v září 2015 přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě instaloval software umožňující manipulovat s testy emisí. Při jízdě auta produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech. Aféra se mimo jiné týká asi 1,2 milionu vozů Škoda Auto.