Předsedkyně představenstva Olmy Simona Sokolová ve zprávě uvedla, že zatímco průměrná nákupní cena litru syrového mléka loni meziročně vzrostla téměř o dvě koruny, vývoj cen mléčných výrobků už tak přesvědčivý nebyl.
\"Cena sušeného odstředěného mléka klesala na nejnižší hodnoty v historii a naopak cena másla se na krátkou dobu dostala na rekordně vysoké hodnoty. Avšak v závěru roku se cena másla již výrazně zkorigovala, nicméně cena sušeného mléka dále klesala,\" upozornila Sokolová.
Olma loni podle Sokolové potvrdila pozici lídra na trhu v segmentu jogurtů a čerstvého mléka. \"Dařilo se i v prodeji ostatních zakysaných výrobků, smetan a dezertů,\" podotkla Sokolová, podle které mlékárna loni posílila obchodní pozice v kategorii přírodních zrajících sýrů s bílou plísní na povrchu francouzského typu.
Mezi hlavní Olmy odběratele patří obchodní řetězce. Rozhodující součástí prodejního sortimentu Olmy u většiny významných odběratelů v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku jsou čerstvé mléko a smetany, kysané výrobky a jogurty.
Export se na loňských tržbách Olmy podílel zhruba 12 procenty. \"Společnost pokračuje úspěšně v dodávkách na polský trh. Export realizuje společnost i do dalších zemí EU. Sušené mléko je stabilním vývozním artiklem především do třetích zemí,\" napsala ve výroční zprávě Sokolová.
Olma v posledních letech masivně investuje, přičemž značnou část nákladů pokrývají dotace. Zhruba 150 milionů korun má stát nová linka na výrobu přírodních pařených sýrů, kterými chce mlékárna do roku 2020 rozšířit své portfolio mléčných výrobků. Na projekt má schválenu dotaci 75 milionů korun z Programu rozvoje venkova.
V roce 2014 Olma zahájila investici za více než 100 milionů korun, která směřovala do nové výrobní linky na přírodní sýry. Na projekt tehdy získala Olma dotaci 46 milionů korun z Programu rozvoje venkova. Téměř 160 milionů stála linka na výrobu jogurtů, zakysaných smetan a fermentovaných nápojů, kterou mlékárna začala instalovat v roce 2016. Dotace na tuto investici byla 65 milionů korun.
Olma investovala také do technologie na výrobu máselných výrobků. Zařízení stálo 100 milionů korun. Loni Olma připravila investici za 80 milionů do technologie příjmu vykoupeného mléka. Polovinu nákladů pokryje dotace z Programu rozvoje venkova.
Skupina Agrofert ovládla Olmu v roce 2009, kdy kapitálově vstoupila do firmy Milkagro, která byla majoritním vlastníkem mlékárny. Milkagro do té doby vlastnili zemědělci. Olma loni zaměstnávala v průměru 464 lidí.