Podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku loni v Česku pracovalo v soukromém sektoru 3,06 milionu lidí a ve veřejných službách pak 634.700 lidí. Zhruba polovina lidí tak měla v zaměstnání rizikové faktory pro zdraví. Podle vyhlášky jich je 13. Patří mezi ně nadměrná fyzická i psychická zátěž, chlad, zvýšený tlak vzduchu či záření a chemikálie.
\"Pro nás bylo velmi vážné zjištění to, na kolika pracovištích jsou rizikové faktory. V technologické době bychom měli udělat vše pro to, abychom taková pracoviště nahradili takovou technologií, aby nic zaměstnance neohrožovalo,\" řekl ČTK předák ČMKOS Josef Středula.
Jeden rizikový faktor působil loni na 570.408 zaměstnanců, tři na 415.475 lidí a pět a víc na 320.638 pracovníků. Víc lidí než dřív trpí také nemocí z povolání, pacientů přibývá.
Nejčastější nemocí z povolání je syndrom karpálního tunelu z přetěžování. Častěji se projevuje u žen než u mužů. Loni se objevilo kolem 330 případů uznaných jako nemoc z povolání. Muži naopak většinou mívají syndrom karpálního tunelu z vibrací. Třetí nejčastější obtíží bývá alergický ekzém. Na čtvrté příčce je svrab se zhruba stovkou nemocných.
V karcinogenním prostředí bylo loni 9529 pracovních míst. Nejvíc jich bylo v Moravskoslezském kraji, a to 2186. Následovala Vysočina s 1276 posty v prostředí se zvýšeným rizikem rakoviny a Středočeský kraj z 996 pozicemi. Nejčastěji se to týkalo obsluhy strojů, zdravotnictví, strojírenství, ale i výroby potravin.
Smrtelných úrazů loni Státní úřad inspekce práce zaznamenal 95. Postupně jich ubývá. Před deseti lety v roce 2008 přišlo v práci o život 192 lidí.
Odbory se chtějí na bezpečnost práce víc zaměřit. Soustředit se chtějí i na vyjednávání lepších pracovních podmínek. Budou usilovat o to, aby se do seznamu nemocí z povolání zařadily také choroby bederní páteře.