Máte alergii na podzim?

Odborníci říkají, že alergičtí můžeme být skoro na všechno. Na jaře a v létě je hodně pylových alergií. Ale na start alergie nepotřebujeme kvetoucí sad, nebo louku. Stačí plísně. Ty jsou v přírodě stále a můžeme je nevědomky pěstovat i doma. Jenže přes jaro a léto, je odsune do pozadí právě zmíněný pyl. A tak se často stává, že v období pylu jsme alergičtí na něj a s jeho mírněním začnou hrát hlavní roli na podzim právě plísně.

Les, chalupy i byty

Jestliže víme, že jsme silně alergičtí na plísně, určitě bychom se neměli vydávat v těchto dnech do lesa. Vlhké prostředí lesa totiž plísním mimořádně svědčí. Lehcí alergici by to měli zvládnout a pro jistotu mít s sebou nějaký prostředek, kdyby plísně zaútočily a nám začaly slzet oči a hůř by se nám dýchalo.

Znáte ten pocit, když navštívíte chalupu, která je týdny zavřená a nevětraná. Říká se tomu zatuchlost a jsou to skutečně plísně. První pomocí je velmi dobré vyvětrání. Stejné riziko je u starších domů, které obýváme jen občas.

Ani tím problém s plísněmi nekončí, protože je klidně najdeme i v novostavbách, třeba panelových domech. Izolace není udělána dobře, takže tam třeba při dešti zatéká. A pokud pak při teplotách pod nulou tato místa zmrznou, máme o zábavu s plísněmi postaráno i v zimě.

Módní izolace polystyrénem mohou být odvedeny tak, že příbytek dokonale ucpou. Výsledkem je opět nedostatek vzduchu, vlhkost a plísně. Odborníci tedy radí co nejvíce větrat, v zimě pak třeba jen chvíli, ale intenzivně.

(foto: Shutterstock)

Roztoči nás mají rádi

Stejně jako plísně nás po celý rok mohou doma trápit roztoči. Jsou malí, okem neviditelní a jejich potravou jsou velmi drobné části, které se odlupují od naší kůže. Milují vlhko a pokojové teploty. Proto je nejvíc najdeme v ložním povlečení a třeba kobercích. Mohou nás obšťastnit pupínky, začneme kýchat, někdy způsobují i vážné dýchací potíže.

S roztoči bychom tedy měli rázně zatočit nabídnout jim prostředí, které rádi nemají. To jsou v první řadě teploty pod 22 °Celsia. Důležité je taky pravidelně měnit a prát ložní povlečení nejlépe jednou týdně. U roztočů jsou alergeny obsaženy v jejich výměšcích, takže i když jim nabídneme nízké teploty, najdou si místa, kde je pravidelně teplo. V našich postelích. Pokud jsme na roztoče alergičtí, musíme volit speciální povlečení, tzv. bariérové povlaky, které nemají rádi. A možná taky dáváte po vzoru našich babiček ráno přikrývky a polštáře vyvětrat ven, když svítí sluníčko. Není to úplná ochrana, ale pomoci to může.

Kříží se i alergie

A jako by toho nebylo dost, v poslední době se hodně hovoří o tom, že jeden alergen může reagovat s druhým, a alergii tak odstartovat. Říká se tomu křížení alergií a vzniká tak, že protilátky vyrobené naším tělem proti jednomu alergenu reagují s jiným alergenem s podobným složením. Na podzim to bývá například ambrózie, která může zareagovat  třeba s kmínem. Poznáme to při jídle, když nás svědí nebo otéká horní patro nebo ústa. Při těchto příznacích bychom si měli uvědomit a zapamatovat, co jsme snědli a při návštěvě lékaře mu vše vylíčit. Měly by následovat testy na příslušné alergeny a obrana před nimi ve formě léku.