Za černý odběr elektřiny nejsou považované jen situace, kdy se úmyslně připojíte k síti, abyste proud měli zadarmo, takže elektroměr spotřebované kilowatthodiny vůbec nezapočítá.
Jako neoprávněný odběr jsou klasifikované všechny případy, kdy energii odebíráte bez řádně uzavřené smlouvy nebo když za ni neplatíte.
„Typicky jde o situaci, kdy dochází k chybnému měření ve prospěch odběratele elektřiny, protože jsou poškozené hodiny nebo plomba na měřidle. Zákazník nese odpovědnost i ve chvíli, kdy měřicí zařízení sám nepoškodil, proto je třeba hodiny pravidelně kontrolovat,“ dodává Lukáš Zelený z právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
Stržená plomba je problém
Elektroměr může být poškozený jak mechanicky, kdy má například poničený kryt, tak elektronicky, kdy nedokáže registrovat spotřebu nebo se měřák naopak neustále protáčí. Každé měřidlo je chráněné plombou, která má zabránit manipulaci s naměřenými výsledky.
Když zjistíte, že na zařízení chybí, neznamená to, že se musíte hned dostat do potíží. Muselo by se nejdříve prokázat, že došlo zároveň k chybnému fungování elektroměru ve váš prospěch. V každém případě je ale třeba zavolat na zákaznickou linku distribuční společnosti a poškození hned nahlásit. Přivolaný technik měřidlo zkontroluje a znovu ho opatří plombou. Potom budete mít jistotu, že s ním nikdo nemůže manipulovat.
Pokud nemovitost pronajímáte, je výhodnější přepsat energie rovnou na nájemníka, abyste se vyhnuli případnému riziku, že budete právně popotahováni za cizí problémy s černým odběrem.
Pár dnů bez smlouvy
Bez vlastního přičinění spadají zákazníci do černého odběru především ve chvíli, kdy mění dodavatele elektřiny. A to hlavně v případech, kdy zplnomocní nového dodavatele k provedení všech kroků, jenže ten je nezvládne správně a včas. Většinou jde o situaci, kdy domácnost ukončí odběr k určitému termínu, ale od nového dodavatele začne elektřinu odebírat až později.
Vznikne tak prodleva několika dnů, kdy odběr běží načerno. „Při takové situaci informujeme zákazníka dopisem a vyzveme ho k bezodkladné nápravě a narovnání smluvního vztahu. Pokud k nápravě nedojde, následuje druhá výzva. Zákazníkovi tak poskytujeme dostatečný čas k vyřešení problému, teprve pak považujeme situaci za neoprávněný odběr,“ konstatuje Roman Gazdík ze společnosti ČEZ.
(foto: Shutterstock)
Platba za kilowatty plus pokuta
Když zákazník spadne do černého odběru, ať už úmyslně nebo bez vlastního přičinění, musí uhradit skutečnou výši škody, tedy cenu za odebranou energii a související služby. Připočítány jsou i náklady na zjišťování černého odběru, například výjezd technika, jenž zkontroluje měřicí zařízení. To stojí řádově tisíce korun.
Pokud se skutečná výše škody nedá zjistit, pak se náhrada stanoví dohodou nebo podle vyhlášky, která určuje náhradní výpočet. Pokuty se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun.
Za černý odběru u soudu
Až k soudům se dostaly případy, kdy bylo odběrateli náhradním výpočtem uloženo, aby zaplatil za černý odběr mnohonásobně vyšší částku, než byly platby za předchozí období, kdy k černému odběru nedošlo.
„Spravedlností náhradního výpočtu škody se v minulosti zabývaly Nejvyšší i Ústavní soud ČR. Podle nich se má vypočtená výše škody co nejvíce blížit škodě skutečné, nemá jít o sankci. Každý případ neoprávněného odběru se tedy má posuzovat individuálně a vedle náhradního výpočtu lze škodu určit také znaleckým posudkem,“ upřesňuje Lukáš Zelený.
Pro úplnost je třeba dodat, že při úmyslném černém odběru, kdy vznikla škoda alespoň 5 000 korun, se odběratel dopustí trestného činu krádeže. Za to mu v krajním případě hrozí i trest odnětí svobody.
Také si přečtěte: