Nejste alergičtí na jídlo?

Kdo není alergik, žádného jídla se bát nemusí. Takže když někoho vidíme, že nějakou potravinu nejí, aby nedostal alergii, je to hloupost. A jestliže už alergičtí jsme, většinou to víme. Projevuje se to nejčastěji kožní reakcí nebo průjmy. Může se to stát u kravského mléka, vejcí, arašídů, kvasnicích, luštěninách, kakau nebo máku. Následuje koření, sója, ryby, korýši i měkkýši. Nesnášenlivá reakce ale také může nastat  po rýži a různých druzích ovoce.

Opět to křížení

Už jsme zmínili, že pylů je na podzim méně, ale stále jsou. Zde odborníci varují před zkříženou alergii s ovocem. Takže pyloví alergici by měli být opatrní při konzumaci jablek, broskví, meruněk, hrušek nebo třešní a kiwi. A jestliže jsme alergičtí na pelyněk, je třeba být opatrný u jídel s obsahem celeru, u  melounu, banánu a okurek.

Lidé jsou také alergičtí na ořechy, které se ale mohou vyskytovat v minimálních množstvích i v mnoha dalších potravinách, třeba v ranních cereáliích. Je samozřejmě dobré si prohlédnout obaly potravin, kde by měly být všechny alergeny označeny.

Jestliže máme alergii na kvasnice, měli bychom být opatrní u jídel s majonézou či kečupem, při přecitlivělosti na sóju třeba na hamburgery, ale i nejrůznější druhy pečiva. Tyto zdroje alergií jsou skryté a reakce se mohou objevit v jakémkoli, i v pozdějším věku.

Dnes ne, a zítra?

Odborníci říkají, že lidé nealergičtí mohou sníst vše, ale samozřejmě i tento šťastlivec může zítra, za půl roku, nebo za dvacet let narazit na jídlo, po kterém se bude cítit divně. Jeho tělo dosud neškodnou látky zanalyzuje jako nebezpečnou a začne se jí bránit. Občas se to skutečně stává u čokolády, citrusových plodů, jahod, banánů, makrel či špenátu.  Ale může to být jakákoliv potravina, nebo pokrm s touto potravinou.

Projeví se to většinou pupínky na kůži, otéct může hrtan, člověk se zadýchává, klesne mu tlak, může i ztratit vědomí. Tady už to může být anafylaktický šok. Pokud s postiženým rychle nevyhledáme lékaře, hrozí zde smrt.

(foto: Shutterstock)

Co tedy jíst a jak se chovat?

Alergii na potraviny mají přibližně 4 % dospělýc, a zhruba dvojnásobek dětí, u kterých může v průběhu dospívání odeznít. Odborníci radí alergikům pokrmy, které bezpečně snášejí. Je to například králičí, kuřecí, krůtí a telecí maso, z příloh bezlepkové obiloviny, například rýže. U zeleniny lze jmenovat kukuřici, kedlubnu a květák. Syrové ovoce-je poměrně nebezpečné, pro alergiky je lepší vařené.

Je třeba být opatrní na bílkovinu kravského mléka, vejce, zvláště bílek a bílkoviny v obilí. To jsou  nejčastější alergeny u nejmladších dětí a mohou se křížit s pylovou alergií.

Když už tedy alergii na potraviny máme, měli bychom si všímat potravin, po kterých cítíme potíže a vyřadit je raději z jídelníčku.

Při alergiích hraje docela velkou roli místo, kde žijeme a kvalita naší stravy. Neměli bychom pracovat v prašném či toxickém prostředí a měli bychom omezit, ale raději zcela ze života vynechat stres. Nekouřit, dodržovat životosprávu a pravidelně cvičit, pokud možno na čerstvém vzduchu. A na alergie myslet hned u začátku života našich dětí. Nejlepší prevencí je totiž kojení.

Také si přečtěte:

• Která zdravotní pojišťovna se vám nejlépe postará o zuby?
• Která zdravotní pojišťovna se nejlépe postará o těhotné?