Jak se vyznat v realitních inzerátech při hledání nemovitosti

Poslední dva, tři roky zažíváme v Česku velký zájem o nákup realit, poptávka výrazně převyšuje nabídku, což má za následek opravdu vysoké ceny nemovitostí a s tím spojenou i regulaci hypoték. Hledání správného domu nebo bytu pak obvykle znamená pročítání mnoha desítek inzerátů. Plno údajů a vlastností reality se vyjadřuje ve zkratkách. Pokud pak také hledáte nové bydlení, určitě byste měli vědět, co tyto zkratky znamenají, aby se předešlo případnému nedorozumění.

Co je podlahová a užitková plocha?

Výrazy někomu mohou znít jako synonyma. Důležité je ale vědět, že rozhodně neznamenají totéž. Jak jistě víte, plocha nemovitosti se udává v metrech čtverečních. Podlahová plocha, někdy také nazývána jako celková, označuje kompletní velikost objektu, který je na prodej, popř. k pronájmu. Jsou do ní zahrnuty nejen pokoje, záchod, koupelna, kuchyň a chodba, ale třeba i balkón, garáž, sklep, zahrádka anebo terasa. Užitkovou plochou se pak rozumí kompletní velikost všech místností, které jsou určeny výhradně k bydlení.

Díky neznalosti zmíněných dvou výrazu pak případní zájemci mohou být nemile překvapení, že je byt nebo dům ve skutečnosti menší, než očekávali.

Zdroj: Shutterstock

Rozdíl mezi 4+1 a 4+kk?

Toto označování bytů, ale i domů je zvyk zažitý již dlouhá léta. Číslovka označuje počet samostatných pokojů. Měla by zahrnovat místnosti jako obývací pokoj, ložnici, dětské pokoje, pracovny, ale ne předsíně či vstupní haly, případně toalety a koupelny. Za znaménkem plus je označení pro kuchyň. Buď je kuchyň samostatně oddělená místnost, tedy označená číslem, nebo se jedná o tzv. kuchyňský kout se zkratkou kk.

Mezi další zkratky, se kterými se v inzerátech můžete setkat, jsou:

• B – balkón
• G – garáž
• L – lodžie
• T – terasa

Lodžie vs. balkón

Balkón je typický spíše pro rodinné domy, starší činžovní objekty, ale i novější panelové domy. Na rozdíl od lodžie má předsazenou konstrukci přečnívající přes nosnou, nebo-li fasádní zeď. Z bočních stran není krytý.

Lodžie můžeme najít na panelových sídlištích. Bývá zastropená, má po stranách nosné stěny a na volné straně je opatřena zábradlím.

„Kromě výše uvedených mohou některé nemovitosti mít také francouzské okno, což je vícekřídlé okno, sahající od podlahy až téměř po strop. Ve vyšších patrech je opatřeno zábradlím proti případnému pádu. V Česku ale tento prvek není příliš běžný,“ upozorňuje Veronika Vránová, vedoucí realitního oddělení Broker Consulting.

Na co si dát pozor u loftového bytu, ateliéru nebo studia?

„U inzerátů se můžete potkat s výrazy jako loftový byt, ateliér či studio. I když se nacházejí v inzerci s bydlením, ne vždy je takový objekt zkolaudovaný jako bytový prostor. Mít v něm trvalý pobyt či ho financovat hypotečním úvěrem nemusí být možné. Kupující by měl v tomto případě zpozornět u výrazů ateliér, studio či sklepní byt,“ varuje Veronika Vránová.

Za trvalé bydlení v nebytovém prostoru může být udělena majiteli pokuta ze strany stavebního úřadu, a to i opakovaně.

Lofty jsou na rozdíl od ateliérů nebo studií bytovými prostory. Typické jsou pro ně vlastnosti jako vysoké stropy a velký otevřený prostor bez příček mezi jednotlivými místnostmi.

Je lepší osobní vlastnictví nebo družstevní podíl?

Vesměs existují jen dva typy vlastnictví, a tím je myšleno osobní (OV) nebo družstevní (DB, DV). V případně osobního vlastnictví můžete očekávat, že nemovitost vlastní nejčastěji jedna nebo i více osob (spoluvlastníků). Pokud se jedná o byt, jeho majitelé spadají pod Společenství vlastníků bytových jednotek (SVBJ, SVJ).

„S osobním vlastnictvím mohou souviset pojmy jako spoluvlastníci či společné jmění manželů (SJM). V katastru nemovitostí jsou pak uvedeni všichni vlastníci a musí veškeré smlouvy vždy podepisovat společně,“ upozorňuje Veronika Vránová z Broker Consulting.

U družstevního bytu si v podstatě nekupujete nemovitost, ale pouze družstevní podíl. To znamená, že k bytu máte právo nájmu, ale ve skutečnosti není váš, s čímž se vážou i omezenější práva, než je tomu u OV. Navíc se na vás začnou vázat určité povinnosti, neboť se koupí podílu stáváte členem družstva.

Vránová v tomto případě radí: „Výhodou družstevního bytu může být nižší pořizovací cena bytu oproti osobnímu vlastnictví. Kupující by si ale před uzavřením smlouvy o převodu práv a povinností měl zjistit anuitu. To je zbývající část podílu bytového družstva připadající na konkrétní byt, kterou je třeba splatit, aby byt mohl být převeden do osobního vlastnictví. Většinou je splácena v pravidelných intervalech, ale lze ji uhradit i jednorázově.“

Zdroj: Broker Consulting, a.s.

Čtěte také:

• Na co si dát pozor při koupi družstevního bytu?
• Jak koupit nemovitosti bez realitky?