Zplynovací kotle

Fungují totiž na principu tlakového zplynování dřeva. Co to znamená? "V plnicím prostoru dřevo v důsledku nedostatku kyslíku jen zuhelnatí a pak probíhá proces jeho úplného zplynování," popisuje Pavel Toman ze společnosti Viessmann, která kotle vyrábí. "Horký plyn se spaluje čistě při vysoké teplotě, a to při částečném i plném zatížení. Díky tomu, že dřevní plyn je tvořen v závislosti na potřebném výkonu kotle, lze výkon kotle regulovat od 40 do 100 procent při normovaném stupni využití 85 procent a nízkých hodnotách emisí škodlivin." Proces spalování je řízen snadno ovladatelnou elektronickou regulací kotle s čidlem teploty umístěným v místnosti. Regulace navíc bývá vybavena funkcí signalizace nedostatku paliva, takže systém uživatele sám upozorní, že je potřeba přiložit. A to nebývá příliš často.

Velký plnicí prostor zplynovacích kotlů umožňuje vkládat polena o délce až 50 centimetrů (pro výkony 18 - 40 kW) nebo dokonce 75 centimetrů (pro výkony 60 - 80 kW), dřevitý odpad a dřevěné peletky. Doba spalování činí až 12 hodin. Do kotelny tedy budeme muset zajít maximálně dvakrát denně. Použít lze dřevo s objemem vody až 35 procent, takže jednu zimu porazíme a další topíme, což je u klasických kotlů, které zvládnou dřevo s vlhkostí maximálně 25 procent, nereálné - pokud toto pravidlo není dodrženo, snižuje se životnost kotle.

K zplynovacím kotlům je vhodné připojit akumulační nádrž, která umožňuje zachytit nevyužité teplo, které by jinak v podstatě vyletělo komínem. Proces spalování totiž nelze u zplynovacích kotlů zastavit, dřevo prostě hoří. Využíváním akumulační nádrže na vodu (oběhová kapalina v radiátorech) se navíc prodlužuje životnost kotle a také zvyšuje jeho účinnost. Pro rodinný dům je postačující nádrž o velikosti tisíc až dva tisíce litrů. Nejlevnější zplynovací kotle lze pořídit za cenu kolem 50 tisíc korun.