Tureckou měnu dnešní zpráva oslabila. Investoři totiž počítali s ještě výraznějším snížením odhadu a zároveň se nedočkali plánu na pomoc tureckým bankám.
Lira ztrácí kvůli obavám měnových trhů z vlivu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na měnovou politiku, další ránu jí zasadil diplomatický a obchodní spor mezi Ankarou a Washingtonem. Následné měnové turbulence v srpnu otřásly globálními finančními trhy a v Turecku vyvolaly obavy z bankovní krize. Někteří analytici proto doufali, že ministr dnes představí nástroj, který bankám pomůže s nesplácenými úvěry.
Turecko se léta těšilo z výrazného hospodářského růstu, o který se ale zasloužil především silný růst úvěrů. Ještě loni se HDP podle týdeníku Der Spiegel zvýšil o 7,4 procenta.
Aby povzbudila liru a přibrzdila rychlý růst inflace, která se letos bude podle ministrova odhadu pohybovat kolem dvaceti procent, zvýšila turecká centrální banka minulý týden prudce úroky. Tím zdražila úvěry, což Erdogan kritizoval. Nová základní úroková sazba činí 24 procent a zatíží banky, firmy i spotřebitele.
Turecké firmy si kvůli nízkým úrokovým sazbám léta braly úvěry v dolarech a v eurech. Oslabení liry jim nyní splácení těchto zahraničních úvěrů prodražuje. Podle odhadu banky JPMorgan je soukromý sektor zadlužen částkou 146 miliard dolarů (3,1 bilionu Kč) v zahraničních měnách a tyto dluhy jsou splatné do července 2019. Podle odhadu mezinárodní ratingové agentury Fitch představují úvěry v zahraničních měnách 43 procent všech bankovních úvěrů v Turecku.