Pracovat z domu by chtěl každý. Již nějakou dobu je tak home office oblíbeným zaměstnaneckým benefitem, který v dnešní době umožňuje mnoho firem. Nejen že si zaměstnanci mohou trošku přispat, ale kromě času v některých případech dokonce ušetří za jízdné, pohonné hmoty anebo třeba stravenku. Neochudíte se ale na druhou stranu o výhody, které mají zaměstnanci, kteří běžně docházejí do práce? Je home office opravdu tak výhodný, jak se na první pohled zdá?
1. Home office a pracovní doba
Hned na úvod je důležité zmínit, že zákoník práce home office definuje jen omezeně. Přesto by zde mělo platit jedno pravidlo, a tím je to, že zaměstnanec pracující z domu nemusí dodržovat stanovenou pracovní dobu. Na druhou stranu je ale nutné dodat, že ještě dnes existuje plno firem, které od svých pracovníků požadují být právě ve stanovené pracovní době neustále online v nejrůznějších programech a na internetových platformách. To samozřejmě nejen pro případ potřeby, ale i proto, aby si mohli ověřit, že zaměstnanec skutečně pracuje a nefláká se.
Na obranu zaměstnavatelů je ale třeba dodat, že se většinou takhle „hlídají“ právě ti zaměstnanci, kteří jsou odměňováni nikoliv za úkol, ale hodinovou mzdou.
2. Jak je to s prací přesčas, ve svátek a o víkendech?
Právě proto, že si zaměstnanec může práci a přestávky rozvrhnout sám, mu nenáleží žádné proplacení přesčasů ani volno, náhrada mzdy nebo příplatek za práci ve svátek.
Podle § 116 a § 118 zákoníku práce má ale zaměstnanec na home office nárok na stanovenou mzdu za noční práci (od 22:00 do 6:00) a při práci o víkendu. A dále mu navíc náleží i na příplatek ve výši minimálně 10 % z průměrného měsíčního výdělku.
Podobně jako ostatní pracovníci ale můžete očekávat náhradní placené volno v případě některých překážek v práci. Těmi jsou svatba, pohřeb apod.
Zdroj: Shutterstock
3. Proplacení nákladů při práci z domu
Zaměstnavatel by měl zaměstnanci proplatit veškeré náklady, které při práci z domu vznikly. Jedná se pak především o výdaje na elektřinu, internet, tisk, kopírování anebo třeba na telefon, pokud pracovní náplň vyžaduje jeho používání. Není zde problém dohodnout se na paušální úhradě. Dohoda však v každém případě musí být písemná. Je třeba ale brát v úvahu, že pokud žádné náklady nevzniknou, zaměstnavatel nic proplácet nebude.
Správně by měl navíc i vybavení, prostřednictvím kterého vykonáváte práci, obstarat zaměstnavatel. To ale většinou jen tehdy, pokud pracovník nemá vybavení vlastní. Jestliže by pak měl zaměstnanec obdržet k práci vybavení od zaměstnavatele, bude důležité písemně sjednat, do jaké míry jej může využívat i k osobním potřebám.
Pro OSVČ, které podnikají z domu, pak máme jeden tip. Při práci z bytu či domu lze poměrnou část výdajů na bydlení využít jako výdaje na podnikání. Důležité je ale zmínit, že k celkové sumě, kterou si budete moci uplatnit v daňovém přiznání, se bude třeba dopočítat, a to např. poměrem či srovnáním podlahové plochy určené k bydlení a podnikání.
4. Odměna za vykonanou práci
Za práci a splněné úkoly na home office náleží zaměstnanci taková odměna, kterou si v pracovní smlouvě ujednal se zaměstnavatelem. Nemusí jít pouze o hodinovou mzdu. Pracovníky lze odměňovat i paušálně anebo úkolově.
Pokud se pak jedná o pracovníka, který si home office bere jen občas, náleží mu stejná výše mzdy jako za čas strávený v práci.
5. Ochrana citlivých údajů a dat
Zaměstnavatel je povinen zajistit ochranu údajů, které se zpracovávají a zároveň i přenášejí mezi ním a zaměstnancem. Sám zaměstnanec by měl v tomto případě dbát také zvýšené zodpovědnosti vzhledem k tomu, že únik dat či citlivých informací není ničím výjimečným, i když se pracuje z firemní kanceláře.
Čtěte také: