Bez imunity nepřežijeme, proto si ji hýčkejme

Bakterie, paraziti a viry. To jsou převážně původci našich nemocí a my boj s nimi vyhráváme pouze díky všestranné a bezchybné funkci imunitního systému. Ale některým virům se přesto daří pronikat do našich tělesných buněk a stát se součástí genomu. Jiné i v současnosti osídlují ve ,spící´ formě organizmy většiny zdravých lidí a kromě typických nakažlivých onemocnění, třeba chřipky, se podle odborníků podílejí na vzniku a rozvoji řady neinfekčních chorob, např. astmatu, alergie nebo nádorových onemocnění. V obraně proti těmto nepřátelům se uplatňují všechny složky naší imunity. Stačí však i jen částečné selhání, aby mikroorganizmy – zvláště už zmíněné ,spící´ viry – začaly škodlivě působit.

Imunita s pamětí

Většina z nás se rodí s vysoce výkonnou a funkční imunitou, která se postupně vyvíjí. Náš imunitní systém má navíc paměť. Zná infekce, které jsme absolvovali, a dovede s nimi už lépe bojovat. Malé děti trpí častými infekcemi, a tak si postupně vytváří paměť na nejčastější mikroby a dokáží jim pak lépe a lépe čelit. Obdobným vytvářením imunitní paměti je očkování, které může zabránit některým infekčním chorobám.

Nebezpečné viry

Selhání imunity zná asi každý z nás. Někdo si kýchne v metru a nedá si dlaň před ústa, nebo se při námaze zpotíte a nemůžete převléct. Hráze imunity jsou proraženy a viry začínají řádit. Zbytek znáte. Stejně snadnou situaci mají zlořečené patogeny, pokud není u někoho imunita plně vyvinuta, jak je to u některých vrozených poruch imunity a v dětství. Další variantou je vyčerpaná imunita, třeba ve stáří a u některých závažných chorob, např. u cukrovky či zhoubných nádorů a při jejich léčbě.

Při infekcích vyvolaných bakteriemi se můžeme cítit bezpečněji. Proti řadě z nich nás chrání očkování v dětském věku a k dispozici je stále se zvyšující počet účinných antibiotik. V případě infekcí vyvolaných viry je ale situace horší. Proti mnohým z nich nás sice chrání očkování a na světě se podařilo zcela vymýtit černé neštovice a ve značné části světa i dětskou obrnu. Jsou zde ale stále vážné hrozby,  které představují HIV vyvolávající AIDS, viry ptačí chřipky, viry hepatitidy C a další, proti nimž zatím stále ještě nejsou kvalitní vakcíny k dispozici.

Důsledek komfortního života

Mnozí z nás, ač jsou jinak zdraví, mají imunitu oslabenou a bývají často nemocní. Příčin je podle odborníků víc. Díky pokroku 20. a 21. století s narůstající životní úrovně, minimalizací podvýživy v rozvinutých zemích, rozvoji farmakologie s dostupností léků, zachraňujících mnohé, dříve ztracené životy, se stáváme více náchylnými k civilizačním chorobám. A tam projevy získaného oslabení imunity patří. Svou roli jistě hraje i chronický stres, který oslabuje imunitu a zvyšuje dispozici k infekčním nemocem. A nezapomínejme též na větší a narůstající koncentraci populace. Žijeme převážně ve velkých městech, cestujeme prostředky hromadné dopravy, pracujeme v open-spacech, a tak si snadněji i předáváme získané infekce.

Důležité posilování imunity

Co tedy dělat? Jsme oběťmi pokroku a musíme nést svůj ortel, anebo hledat, co imunitu nejvíce ohrožuje a dostat to ze života? Jak si třeba máme chránit dýchací ústrojí, kudy nám do organismu mohou pronikat škodlivé mikroorganismy? Experti říkají, že znečištění vnějšího ovzduší exhalacemi negativně působí na lidské zdraví a my bychom se měli tomuto prostředí co nejvíce vyhýbat. Méně se již ale pamatuje na to, že nebezpečné pro imunitu je i znečištění interiérů. Ať jsou to chemické látky, uvolňující se z nekvalitního nábytku, zamoření plísněmi, nebo nešvar kouření rodičů v bytě a negativní dopady na jejich děti. Stejně tak i nekvalitní klimatizace představuje riziko pro celé pracovní kolektivy. To vše bychom se měli snažit potlačit.

Nashle, 21. století…

Nejohroženější skupinou obyvatelstva se sníženou imunitou jsou studenti na začátku zkouškového období. Může za to stres. Ale ani my ostatní se z 21. století odstěhovat nemůžeme. A tak nám nezbývá než svou imunitu posilovat. To znamená zdravý životní styl – kvalitní stravování, dostatek spánku, aktivní odpočinek včetně sportu, saunování či otužování, aktivní relaxace v přírodě. Pokud to nestačí a přeci jen se nemoc dostaví častěji, pak jsou k dispozici například přírodních přípravky, nemusíme hned sahat po „syntetickém zdraví“ v tabletách.

• Přenáší se africký mor prasat na člověka?
• Kdo zavedl embargo na dovoz českého vepřového?