Ropa se na 100 dolarů možná ani podívat nemusí

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) totiž začíná vyvíjet tlak na OPEC a ostatní producenty, aby začaly zvyšovat těžbu. Ruský prezident Vladimir Putin by rád viděl ropu na nižších úrovních, v čemž se shoduje s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který na twitteru tlačí na země Blízkého východu, aby zvýšily produkci. OPEC na svém posledním zasedání v září rozhodl, že nenavýší produkci ropy a Mezinárodní měnový fond tento týden zhoršil svůj odhad růstu globální ekonomiky, posilující obavy ohledně poklesu poptávky po ropě.

Cena ropy a sazba za barel

Ropa dokázala minulý týden třikrát navýšit letošní maxima, když se její růst zastavil na 86,70 dolarech za barel. Cena ropy poté klesla na nižší úrovně, což bylo způsobeno primárně krátkodobou překoupeností na trhu a negativním sentimentem na finančních trzích, který způsobil náhlý nárůst výnosů z amerických dluhopisů. K pobřeží Mexického zálivu mezitím zavítal hurikán Micheal, dosahující již čtvrtého stupně, ohrožující několik desítek ropných plošin, který může následně způsobit výpadek ropné produkce. Býci na ropě však opět přišly o své pozice poté, co negativní sentiment na finančních trzích zařadil na vyšší stupeň, a investoři v prostředí vyšších sazeb pochybují o výnosnosti akcií, na což doplatila také ropa a Brent se vrátil pod 82 dolarů za barel.

Zdroj: Shutterstock

Ropa má však za sebou velmi silný fundament v podobě amerických sankcí na iránský obchod s ropou. Ty by mohly ropný trh potencionálně připravit o 1 - 1,5 mil. barelů denně. To by mohlo společně s pokračujícími výpadky z Venezuely stačit, aby se ropa dostala na 100 dolarů za barel. Záleží však, jestli americké sankce zataví dva největší odběratele iránské ropy a to Čínu a Indii. Podle všeho budou tyto dvě země v nákupech iránské ropy pokračovat a otázkou zůstává, kolik ropy nakonec bude z Iránu chybět.

Podle posledních dat Čína přestala dovážet ropu z USA, konkrétně v září dovezla desetkrát méně ropy, než v srpnu. To může být zároveň jedna ze zbraní, kterou chce Čína použít v obchodních válkách, nicméně již dříve čínští zástupci oznámili, že hodlají pokračovat v nákupech iránské ropy. Americké sankce by pak Čína mohla obejít např. pomocí barterového obchodu.

Podobně se chce vyhnout americkým sankcím Indie, která podle indického ropného ministra Dharmendra Pradhana bude pokračovat v nákupech iránské ropy. Země podle něj zvažuje vývoj jiného platebního systému, který by jako měnu používal indickou rupii. Během předchozích amerických sankcí mezi roky 2012 a 2015 Indie pokračovala v nákupech iránské ropy, ačkoliv byla nucena dovozy výrazně omezit. Americké sankce vstoupí v platnost 4. listopadu.

Americké sankce na Irán

Americké sankce mají potenciál dostat ropu na 100 dolarů za barel, především v kombinaci s rozhodnutím OPEC dále nenavyšovat produkci ropy. Mezinárodní agentura pro energii však vyzvala ropný kartel OPEC a další producenty ke zvýšení produkce a vyrovnání tak nabídky na trhu. Aktuálním růstem cen ropy podle agentury trpí především rozvíjející se ekonomiky (včetně Indie), je tím však ohrožena i světová ekonomika.

Saudská Arábie již naráží na limity své těžby a není jisté, zda může produkci ještě zvýšit. Sama IEA podle ředitele zatím neuvažuje o využití svých strategických rezerv. K vysokým cenám ropy se staví kriticky také ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury Reuters souhlasí s americkým prezidentem, že ceny ropy jsou na příliš vysokých úrovních, nicméně připomenul, že za to může částečně právě Trump zavedením sankcí na Irán.

Rusko by mohlo zvýšit těžbu o dalších 200 – 300 tis. barelů denně. Rusko by podle Putina bylo spokojeno s cenou ropy mezi 65 až 75 dolary za barel. Trh s ropou tedy bude vyčkávat na dopad amerických sankcí a žádné další výrazné zdražování pravděpodobně čekat nelze, ovšem ani na čerpacích stanicích nějakou dobu tankovat levněji nebudeme.

Čtěte také:

• Kolik stojí v roce 2018 nafta a benzín v Evropě?
• Na kolik vás vyjde nafta a benzín při cestě do Chorvatska?