Změny klimatu vs. české léto

A stane se to podle jeho slov proto, že příroda se stane přímým vykonavatelem vůle a přání člověka. Nikdo jiný na tom nebude mít podíl.

Sir David Attenborough: „Změny klimatu budou mít horší dopady, než jsme si mysleli."

Zdroj: Youtube.com/The Guardian

Nejenom skleníkové plyny

Hlavní příčinou současné změny klimatu je podle brněnského odborníka na klimatologii Alexandera Ače rostoucí koncentrace skleníkových plynů, jejíchž hlavní složkou je právě oxid uhličitý, asi 60 %, dále metan, oxid dusný, a některé další. Kdyby lidstvo nespalovalo fosilní paliva, která tvoří asi 90 % emisí, a neodlesňovalo - 10 % emisí, globální teplota by se za posledních asi 170 let nezvýšila. Dokonce je možné, že by velmi mírně klesala, asi o 0,1 °C v důsledku přirozených faktorů ovlivňujících přirozené změny podnebí. „Lze tedy říci, že člověk a jeho aktivity jsou praktický jediným faktorem, který způsobuje oteplení,“ říká Alexander Ač.

Současné pozorované zvýšení průměrné teploty Země je o víc než 1,1° Celsia - od konce 18. a začátku 19. století (od této doby máme k dispozici spolehlivé měření globální teploty). Je to výpočet změny teploty pro celý povrch planety Země, včetně oblastí nad oceány. „Podle rekonstrukce globální teploty za delší období se zdá pravděpodobné, že se nyní nacházíme v nejteplejším období za posledních víc jak 100 tisíc let. Obzvlášť závažná je rychlost samotného oteplování. Podle současných vědeckých poznatků k rychlejšímu oteplení nedošlo nikdy za posledních nejméně 100 milionů let, a možná ještě déle. Není známý přirozený mechanizmus, který by dokázal tak rychle zvyšovat koncentraci skleníkových plynů, jak to děláme dnes my,“ míní klimatolog.

Máme zpoždění, zrychlujeme!

I když jsou odpůrci zrychlování oteplování klimatu, letošní léto výjimečné bylo. Magistr Ač souhlasí, ale říká, že jen z pohledu minulosti. „Letos jsme zaznamenali nejvíc letních dnů, tedy těch, kdy teplota překročí maximální teplotu 25 °C, a také průměrná letní teplota byla rekordní nejméně od roku 1775. Teplejší období duben až září, kdyby byla výrazná odchylka od průměrné teploty, byl zaznamenán v celé Evropě. V kontextu změny klimatu však již o výjimečnosti mluvit příliš nelze. Rychlý trend oteplování totiž nepravděpodobnost podobných událostí výrazně snižuje. Jinými slovy, co by bylo za normálních okolností výjimečné, se dnes stává novým normálem,“ říká brněnský klimatolog. A situace se bude podle jeho slov nadále zhoršovat, protože spalování fosilních paliv pokračuje rekordním tempem. Extrémně teplé a několik posledních let i suché počasí u nás je přímým důsledkem změny klimatu, která probíhá od začátku průmyslové revoluce stále větší rychlostí.

Čtěte také:

Jak se mění charakter světové populace? Afrika válcuje vyspělý svět

5 tipů, jak vydělat na globální změně klimatu

Proč zvířata nepatří do cirkusu?

Oteplování v Arktidě, a rekordní srážky v Americe

Letošní rok asi bude z hlediska oteplování asi na 3. až 5. místě, nepůjde tedy podle klimatologa Ače o rekordní hodnoty. „Extrémní však bylo postavení tzv. tryskového proudění - jet-streamu, jež určuje do značné míry extremitu počasí. Následkem toho mnohé části planety na severní polokouli, tedy ne pouze Evropa či ČR, zaznamenaly rekordní teploty a v opačném extrému zase rekordní srážky. Charakter tryskového proudění se mění a dochází k vyšší pravděpodobnosti blokujícího, tedy přetrvávajícího charakteru počasí, kde v jedné části planety dochází k přehřívání a vysušování, a v druhé k nadměrným srážkám. Rostoucí počet vědců se domnívá, že tento vývoj je značně ovlivněn rychlým oteplováním v Arktidě, nicméně na definitivní důkazy si budeme muset ještě počkat. Dokonce se zdá, že změny v cirkulaci atmosféry zpomalují putování hurikánů, či obecněji tropických cyklon. Ty po svém vpádu na pevninu setrvávají delší dobu na jednom místě, přičemž dochází k rekordním srážkám. Učebnicový příklad je nedávný hurikán Florence, který přinesl rekordní srážky do Severní i Jižní Karolíny na východním pobřeží USA.“