Země za 30 let: teplejší, sušší a extrémnější

Druhá část článku, ve kterém odborník na klimatologii Alexander Ač přibližuje, jak bude naše Země vypadat za tři desetiletí.

Tip: První část článku o změnách klimatu v ČR a ve světě

Budou jedinou vláhou našich polí slzy zemědělců?

„Klimatický systém má určitou setrvačnost a teplota se zcela stabilizuje až po 20 až 30 letech od stabilizace koncentrace skleníkových plynů. Můžeme s jistotou říct, že do 30 let bude planeta teplejší, počasí extrémnější, vlny veder delší, maximální teploty vyšší, lesní požáry rozsáhlejší, záplavy častější a intenzivnější. Vlastně půjde o pokračování nastoupených trendů, jen se budou se zrychlovat. Ekosystémy nebudou stíhat se vhodně přizpůsobovat, jak vidíme u nás v současnosti na příkladu zejména lesních smrkových monokultur. Zemědělci v mnoha částech světa budou zápasit se střídáním sucha  a přívalových srážek, bude stále těžší dopěstovat dostatek kvalitní úrody, bude přibývat klimatických uprchlíků,“ říká klimatolog Ač.

Severní pól bez ledu?

Dalším nebezpečím pro Zemi je podle jeho slov metan, který je zmrzlý na dně moří. Metan je rovněž na dně šelfových oceánů, ale také v trvale zamrzlé půdě - permafrostu, uložen dostatek na to, aby výrazně zrychlil oteplování. „Dnes neumíme říct, kdy by se tak mohlo stát. Víme však, že už se tak v minulosti v teplejších obdobích stalo a s rostoucím oteplením se toto riziko zvyšuje. Některé nepřímé důkazy naznačují, že ani naplnění Pařížské dohody (z klimatické konference v prosinci 2015 – pozn. red.)), tedy omezení oteplení do 2 °C oproti období před průmyslovou revolucí, nemusí být stoprocentní zárukou stabilizace podnebí. Nicméně riziko spuštění zesilujících zpětných vazeb, které bychom již po jejich aktivaci neměli pod kontrolou, je mnohem nižší. Problémem ovšem je, že prozatím žádná z důležitějších zemí světa není na cestě k naplnění závazku z Paříže a svět je v současnosti na cestě k oteplení o přibližně 3 °C nebo více. Samozřejmě bez započítání možných zesilujících zpětnovazebných mechanizmů, které se při takové míře oteplení spustí prakticky s jistotou. Je těžké si představit severní pól v letním období prakticky bez ledu, což ale může zažít většina dnes žijících lidí, a zároveň se domnívat, že z relativně teplých pobřežních vod v okolí Arktidy by se neuvolňoval žádný dodatečný metan. Osobně bych na tuto možnost vůbec nespoléhal.“

Čtěte také:

5 tipů, jak vydělat na globální změně klimatu

Proč zvířata nepatří do cirkusu?

Oteplení a Česká republika

Také u nás se oteplení samozřejmě projeví a bude to nejspíš kombinace různých faktorů. „Obecně má změna klimatu tendenci zhoršovat již existující ekologicko-společenské problémy, některé studie naznačují dokonce i vztah ke zvyšování rozdílů mezi bohatými a chudými, a to jak mezi jednotlivými státy, tak i rámci nich. V roce 2040 bude extrémní sucho standardem. Mnohé, zejména menší toky, zřejmě zcela vyschnou, naopak přehrady budou mít problémy zvládat lokální přívalové srážky. Smrky u nás zřejmě téměř nebudou, snad jen v nejvyšších polohách, i smíšené lesy budou čelit tlaku různých patogenů, symbióza s půdními mikroorganizmy bude narušena, lesy budou usychat. Zemědělci uspějí pouze s vysokými dávkami pesticidů, protože teplé zimy je nezahubí, to však bude znamenat likvidaci „užitečného“ hmyzu a problém s úrodou závislou od opylování. Zřejmě budeme mít privilegovanou vrstvu bohatých, která se na nové podmínky „adaptuje“, většina běžné populace však takové štěstí mít nebude,“ pokračuje klimatolog.

Škodliviny = byznys?

Ročně lidstvo uvolní víc jak 50 miliard tun skleníkových plynů, z toho CO2 je téměř 40 miliard tun. Česká republika má jednu z nejvyšších uhlíkových stop v rámci EU, díky vysokému počtu uhelných elektráren. „Zvyšují se také emise z automobilové a letecké dopravy, lidé více cestují. Není to pouze byznys, přesněji, byznys je spíše důsledkem chování jednotlivých lidí, ne jeho příčinou. Letecký průmysl je úspěšný, protože lidi rádi cestují, ne obráceně. Fosilní průmysl je úspěšný, protože poskytuje služby, které lidi rádi využívají, atd. To je i důvod, proč je tak těžké omezit spotřebu fosilních zdrojů. Jsou napojené na téměř veškeré naše aktivity, od internetu, až po výrobu obnovitelných zdrojů. Nelze vyrobit větrnou turbínu pomocí větrné turbíny. Když vzroste cena např. pohonných hmot, lidé zejména v chudších oblastech světa protestují a nelíbí se jim to. Je to logické,“ připomíná Alex. Ač.

Pesimismus, nebo optimismus?

Klimatolog Ač říká, že budoucnost není třeba vidět pesimisticky, ale spíš realisticky. „Toho je ale schopen málokdo. Obecně jsou lidé optimističtí, a to je také součást problému. Vidíme svět optimisticky a problémy necháváme bobtnat do poslední chvíle. Změnu klimatu však tímto způsobem řešit nelze, pak již bude pozdě. Pro mnoho lidí je pozdě už dnes. Například když zemřou při silnějším hurikánu, nebo při vlně veder. Žijeme pořád v nejlepším období lidstva, ale paradoxně také možná nejhorším v tom smyslu, že nedokážeme čelit existenčním výzvám. Myslím, že hrozí reálně riziko, že ke konci století nás tu nebude 12 miliard, ale spíše o několik miliard méně, než dnes. Jakým způsobem to proběhne, ponechám na vaší fantazii. Existuje ovšem nějaká šance, že se pletu a všechno bude jinak,“ uzavírá Alexander Ač.