ČNB: Ve WPB Capital díky rozhodnutí NSS pokračuje stav likvidace

O odkladný účinek ČNB požádala spolu s podáním kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. O tomto mimořádném opravném prostředku bude tento soud teprve rozhodovat.

Městský soud v Praze označil odnětí licence WPB Capital z června 2014 za zjevně nepřiměřené opatření. Současně však podle ČNB potvrdil, že ve WPB Capital docházelo k závažnému protiprávnímu jednání, které ČNB v rámci své dohledové činnosti zjistila a popsala, včetně umělého navyšování kapitálu z úvěrů poskytnutých samotnou záložnou.

ČNB odňala WPB Capital povolení působit jako družstevní záložna v červnu 2014. Učinila tak v zájmu ochrany vkladatelů poté, co zjistila umělé navyšování kapitálu WPB Capital. To se dělo tak, že se peníze, které družstvo poskytovalo ve formě úvěrů účelově založeným obchodním společnostem, do něj po několika netransparentních převodech vrátily v podobě dalších členských vkladů. Vedle toho WPB Capital nepřímo přes účelově založené společnosti nakupovala směnky, které záložny nabývat nesmějí. Tím se současně významně překračovaly limity úvěrové angažovanosti.

Rozhodnutí správních soudů bude mít vliv nejen na to, zda bude pokračovat, či zda bude pozastaven proces likvidace WPB, ale i jestli se družstvo vrátí do rukou jeho původního vedení. To je přitom podle centrální banky odpovědné za uvedená protiprávní jednání a osoby z vedení záložny jsou v souvislosti s tímto jednáním trestně stíhané.

Představitelé záložny po rozhodnutí soudu uvedli, že hodlají provést hloubkovou analýzu stavu družstva, které v posledních letech spravoval centrální bankou dosazený likvidátor Jiří Švihla. Žaloba záložny poukazovala také na podjatost tehdejších pracovníků ČNB, zejména viceguvernéra Vladimíra Tomšíka. Podle záložny se Tomšík koncem roku 2013 opakovaně setkával s bývalým členem WPB Pavlem Petrovičem, který usiloval o zničení záložny a ovládnutí jejího majetku.