MZe bude chtít 2 miliardy jako kompenzace za sucho pro zemědělce

Podle programu schváleného Evropskou unií lze zemědělcům platit kompenzace pouze tehdy, pokud sucho zničí více než 30 procent průměrné roční produkce. \"Nezbytnou podmínkou pro realizaci tohoto režimu podpory je zároveň skutečnost, že celková výše podpory nepřesáhne 80 procent skutečné výše škody,\" dodává materiál. Zemědělci budou muset dokládat, že mají pojištění alespoň na polovinu výměry dané plodiny. Pokud je nepředloží, odškodnění se jim sníží na polovinu.

Ministerstvo dohromady s Agrární komorou ČR vyčíslilo největší škodu u krmných plodin za 5,2 miliardy korun, dále pak u obilovin za 1,9 miliardy korun, u cukrové řepy za miliardu, u ovoce a zeleniny za 0,7 miliardy, u chmele za 600 milionů, u brambor a máku pak po 500 milionech. \"Jedná se o hrubý odhad i vzhledem ke skutečnosti, že část zemědělské produkce nebyla doposud sklizena,\" dodává resort. U lesních školek jsou škody na sadebním materiálu v hodnotě 200 milionů.

Ministerstvo i kvůli škodám slíbilo zemědělcům větší zálohy na přímé platby ve výši 70 procent celkové dotace. Podle Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) však neudělalo dostatečné kroky. Stát podle ní měl povolit vynechání zasazování meziplodin, které stejně pořádně nevzešly, a dovolit širší možnosti pastvy pro dobytek. Ministerstvo se brání, že by tak porušilo evropské dotační podmínky.

Aby vláda nemusela každoročně schvalovat kompenzace, připravuje ministerstvo tzv. fond těžko pojistitelných rizik. Měl by situaci řešit systematicky. O zřízení takového fondu se hovoří již déle než desetiletí. Fond by měl podle bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) nejspíš začít fungovat od roku 2020. Do něj přispívající zemědělci by měli možnost získat odškodnění za klimatické jevy, proti kterým se běžně nepojišťuje, jako je například právě dlouhotrvající sucho.

Místo tohoto fondu by měl stát podpořit komerční pojištění proti suchu, uvedla v tomto týdnu ASZ. Podle čestného předsedy ASZ Stanislava Němce ale fond nikdy nevznikne a kdyby vznikl, stejně se kolem využití peněz z něj budou střetávat nejrůznější lobbisté, šlo by tak podle něj o krok špatným směrem. Politicky by se podle něj řešilo, jestli peníze z fondu půjdou například na kompenzace za sucho, na opatření proti moru prasat, na kompenzace za nízké ceny mléka nebo na jiné věci, které nelze v současnosti pojistit.