Nejde jen o měnovou politiku centrální banky, ale také politickou situaci v Itálii, vývoj brexitu a další proměnné, které je potřeba vzít potaz. Významný vliv na českou korunu mají také zahraniční investoři a proč vůbec?
Co ovlivňuje měnový kurz eura?
Co se týče fundamentu, euro by k nějakému výraznějšímu růstu potřebovalo překonat několik překážek. Tou nejaktuálnější je italský rozpočet, který dělá euru vrásky na čele již několik týdnů. Italská vláda totiž přišla s plánovaným deficitem státního rozpočtu ve výši 2,4 % HDP, to je třikrát více než plánovala původní vláda. Podle předních politiků nemá takový rozpočet šanci před Evropskou komisí uspět. Zadlužení Itálie je už tak obrovské a dosahuje přibližně 130 % HDP, Itálie argumentuje, že nižší vládní výdaje by nezaručily zemi nízkou nezaměstnanost. Poslední dobou také začaly růst výnosy z italských dluhopisů, a pokud by takové tempo růstu pokračovalo, Itálie by měla velký problém své dluhy splácet. Velmi zajímavá může být pro investory korelace mezi italskými výnosy a měnovým párem EURUSD.
Brexit je bezesporu další proměnou, se kterou je potřeba počítat při spekulování na evropské měně. Ta je úzce provázána s britskou librou, které se téma týká především. Nejen provázanost měn, ale také obou ekonomik je hlavním důvodem, proč nás toto téma musí zajímat. Samotný průběh vyjednávání není až tak důležitý, jelikož podoba Brexitu je po měsících vyjednávání stále neznámá. Pokud by došlo na „hard“ brexit a Británie by opustila EU bez dohody, euro by společně s librou inkasovalo tvrdý úder a obě měny by se ocitly pod prodejním tlakem. Opačný scénář, kdy by se EU s Británií dohodla, by měl naopak pozitivní efekt.
Evropskou ekonomiku pochopitelně také zajímají obchodní spory mezi Čínou a USA. Především své obavy několikrát vyjádřili zastupitelé Německa, které jako motor Eurozóny, určuje její tempo expanze. Evropská ekonomika mezitím v roce 2018 příliš neoslňuje a dosud zveřejněná data ukazují, že jsme pravděpodobně za vrcholem ekonomické expanze, což evropské měně ve zbytku roku určitě nepomůže.
(foto: Shutterstock)
Co ovlivňuje kurz české koruny
Pokud vezmeme v úvahu monetární politiku ČNB a několikanásobné zvýšení úrokových sazeb v letošním roce a v létě dokonce po dvou jdoucích zasedáních za sebou, koruna by měla posilovat směrem k 25 korunám za euro. To se však neděje a koruna se naopak vzdaluje od ceny 25 korun za euro a oslabuje směrem k 26 korunám. Jakmile se kurz koruny nechová podle prognóz ČNB, tak se banka snaží kurz stimulovat dalším růstem sazeb, to však stále nepomáhá.
Hlavním důvodem, proč koruna neposiluje, je negativní sentiment na ostatních zahraničních měnách a především jejich ekonomik. Investoři totiž tolik vnímají českou ekonomiku jako rozvojovou a hází ji do jednoho pytle s Tureckem, Argentinou nebo Indií. Měny těchto konkrétních a dalších rozvíjejících ekonomik si prošly poměrně turbulentním obdobím a odepsaly několik desítek procent. Zahraniční investoři zpozorněli a dali raději od koruny ruce pryč. Mezitím začaly růst výnosy amerických dluhopisů a investoři raději volí bezpečnější americký dolar, který nabízí zajímavý výnos.
Ve prospěch koruny by měl hrát také úrokový diferenciál vůči euru, to však také nepomáhá. Zatraktivnění koruny centrální bankou pomocí úrokových sazeb nefunguje a nezdá se, že by zafungovat mělo. Pokud se podíváme dále na situaci ve světě, kde Donald Trump rozpoutává obchodní války na několika frontách, včetně EU, tak by česká ekonomika, jakožto montovna unie, neměla výhodnou výchozí pozici pro zpevnění.
Česká koruna nemá příliš příznivé vyhlídky do příštího roku, není ovšem třeba ihned malovat čerta na zeď. Česká ekonomika i přes výraznější zpomalení zažívá poměrně svižný růst. Klíčový pro korunu však nebude růst tuzemské ekonomiky, nýbrž důvěra zahraničních investorů v rozvíjející se ekonomiky a celkově uklidnění na těchto trzích. Koruna do budoucna počítá s postupným zvyšováním úrokových sazeb, tudíž bude důležitá i měnová politika ČNB, ta však koruně k výraznějšímu posílení nepomůže a spíše jí zachrání od dalšího oslabení.