Systém jednotného tarifu budou muset využívat všichni dopravci, kteří jezdí na základě objednávek státu a krajů. Výši jízdného budou určovat cenové předpisy.
Vedle povinné účasti dopravců, kteří obsluhují vybrané tratě na základě smlouvy o veřejné službě, se budou moci dobrovolně do systému připojit dopravci i na tratích, na kterých jezdí na vlastní komerční riziko. To v současnosti platí například na trati mezi Prahou a Ostravou.
Další část novely upravuje povinnosti provozovatele dráhy, které by měly předejít případné diskriminaci a střetu zájmů ze strany provozovatelů dráhy vůči dopravcům. Zavádí například neslučitelnost funkcí ve volených orgánech provozovatele dráhy a dopravce nebo vyloučení vzájemného poskytování půjček. Návrh mimo jiné zavádí povinnost zřídit odštěpný závod, pokud provozovatel dráhy na ní funguje i jako dopravce. Odštěpný závod by pak měl při organizování provozu postupovat nezávisle.
O systému jednotného jízdného se hovoří několik let. Stát zadal vybudování a provoz systému státnímu podniku Cendis. Nejdříve by celosíťové jízdenky měly platit na železnici, postupně by se ale systém mohl rozšířit do autobusové nebo integrované dopravy.