Alzheimer a Parkinson nezávisí na věku (1)

Všichni žijí v domnění, že Alzheimerova a Parkinsonova choroba jsou nevyléčitelné nemoci, které se týkají jen stáří. Brněnská neuroložka Irena Rektorová známá svými výzkumy po celém světě ale říká, že pravdu nemáte.

S věkem vrůstá četnost

Někteří lidé si Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu pletou. Jak to tedy je? Alzheimerova choroba způsobuje podle Ireny Rektorové demenci a začíná většinou poruchou krátkodobé paměti. Nevzpomeneme si třeba, co nám před chvilkou říkal kolega z práce. Parkinsonova nemoc je charakterizovaná poruchou pohybu – parkinsonismem, tedy zpomaleností, ztuhlostí, třesem a poruchami chůze. Intelektuální schopnosti při ní zasaženy nejsou.

Profesorka Rektorová také říká, že Alzheimerova nemoc či Parkinsonova nemoc nejsou spojeny se stářím. „Četnost jejich výskytu opravdu vzrůstá s věkem. Ale jsou to patologické, nezdravé projevy stárnutí, nikoliv normálního stárnutí. Zatímco Alzheimerova nemoc postihuje jedince většinou – ale ne výlučně – od šedesátky, Parkinsonova nemoc není pouze nemocí stárnoucí populace, ale může se rozvinout již před čtyřicátým rokem života. Pak hovoříme o Parkinsonově nemoci s časným počátkem a ve více než deseti procentech se jedná o geneticky vázané onemocnění se známou genetickou mutací,“ vysvětluje profesorka Rektorová.

„Parkinson“ může mít různé atypické rysy a pacienti mají například dříve a častěji pohyby neovladatelné vůlí – kroucení rukou, nohou nebo šíje, které dobře reagují na chirurgický zásah. Častější a typičtější je ale rozvoj Parkinsonovy nemoci opět ve věku nad šedesát let. „Nejedná se tedy pouze o nemoci spojené s vyšším věkem. Rozeznáváme normální a patologické, „nemocné“ stárnutí mozku. S věkem bohužel mozek stárne, jsme méně pružní a výkonní, trochu pomaleji reagujeme a daleko obtížněji se učíme novému, hůře si vybavujeme např. jména. Avšak čím vyššího věku se dožijeme, tím vyšší je riziko, že náš mozek stárne patologicky a že se projeví některé z degenerativních onemocnění mozku. V případě Alzheimerovy nemoci jde o poruchy krátkodobé paměti, poruchy pozornosti, zrakově-prostorových funkcí-zejména potíže s orientací v prostoru. Později se objevují poruchy komunikace. Poruchy chování a nálady a ztráta soběstačnosti se vyskytují většinou později v průběhu nemoci. Bohužel platí, že ve věku nad 85 let bude mít polovina populace projevy Alzheimerovy nemoci,“ líčí badatelka.

Dosáhli jsme pokroku?

Hlavní pokrok vidí profesorka Rektorová v posledních dvaceti letech v případě Alzheimerovy nemoci hlavně v tom, že ji odborníci dokáží lépe rozpoznat. Dříve se to provádělo vylučovací metodou: Pokud nebyla objevena jiná příčina demence, pak šlo o Alzheimerovu nemoc. „Dnes už umíme pacienty s velkou přesností diagnostikovat ve stadiu mírné kognitivní, nejčastěji paměťové poruchy prožívané dřív, než se demence rozvine. Je tedy možné její rozvoj alespoň pozdržet. Máme k dispozici tzv. „kognitiva“, tedy léky na poruchy paměti a dalších funkcí, avšak tyto medikamenty pouze pozastavují zhoršování poruch na dobu asi jednoho až pěti let. Jsou to léky v tabletkách nebo v náplasti. Samozřejmě je rozdíl, když nemocné zachytíme včas a pozastavíme vývoj příznaků ve stadiu mírných projevů nežli ve stadiu středně těžké až těžké demence,“ říká Irena Rektorová.

V případě Parkinsonovy nemoci je podle jejích slov hlavním pokrokem rozvoj chirurgie. Mozek se stimuluje určitou frekvencí a intenzitou prostřednictvím elektrod zanořených do mozkových struktur. Je to podobné jako stimulaci srdce kardiostimulátorem. Tím se daří potlačit třes a potíže s pohybem, rozvoj nemoci se však nezastaví.

Stále nevyléčitelné

Obě nemoci zatím vyléčitelné nejsou. Současné možnosti léčby jsou ale podle brněnské neuroložky daleko úspěšnější v případě Parkinsonovy nemoci nežli v případě Alzheimerovy nemoci. „Umíme dobře léčit poruchy hybnosti, zatímco kognitivní poruchy a demenci zatím příliš léčit neumíme. Pro Parkinsonovu nemoc máme k dispozici léčbu farmakologickou – dodáváme do těla a potažmo do mozku přípravky, které nahrazují nervový přenašeč, kterého je v mozku nedostatek a který je důležitý pro pohyb –, a již zmiňovanou léčbu chirurgickou.“

Seriál o nemocných domech

• Co to je syndrom nemocného domu (SBS)?
• Jak poznat nemocný dům?
• Co způsobuje syndrom nemocných domů?
• Na co si dát pozor?