V roce 2017 byla průměrná mzda na poště 23.895 korun, což bylo zhruba o 5000 korun méně, než celorepublikový průměr. Za poslední tři roky tarifní mzdy pošťáků vzrostly v průměru o 15 procent.
Hamáček chce podle dřívějšího vyjádření zlepšit situaci na České poště, která podle něj není konkurenceschopná. Chce proto zvýšit úhradu státu za tzv. univerzální službu z 500 milionů na 1,5 až dvě miliardy korun.
\"Česká pošta má hotovou strategii na další období, kterou předložíme ministerstvu vnitra. Je to materiál, za kterým si stojím a který ukazuje směr, jakým se musíme vydat, abychom Českou poštu zachránili. V první řadě jsme se zaměřili na úspory uvnitř firmy. Jen v roce 2018 jsme ušetřili téměř 220 milionů korun, a to zejména redukcí pracovních míst na centrále a snížením osobních nákladů. Ovšem nemůžeme šetřit na pracovnících v provozu,\" uvedl Knap.
Podle Hamáčka dostal Knap jasné zadání změnit fungování podniku tak, aby se přestal řítit do propasti a stal se stabilní, prosperující společností. \"Pokud bychom nezatáhli za záchrannou brzdu včas, s největší pravděpodobností by v horizontu několika let Česká pošta už v dnešní podobě neexistovala. Proto jsem se zúčastnil dnešního jednání dozorčí rady, kde jsme probírali financování České pošty. To je alfa a omega fungování celé firmy,\" uvedl ministr.
Rozhodující je podle předsedy dozorčí rady Karla Kratiny provozní výkon České pošty. \"Česká pošta v minulosti sice generovala účetní zisk, avšak díky prodeji majetku a částečné kompenzaci univerzální služby. Reálně je několik let ve ztrátě. Dozorčí rada s vedením České pošty průběžně diskutuje konkrétní kroky, jak tento stav napravit s cílem postupně zvýšit ekonomickou sílu pošty,\" dodal předseda dozorčí rady Karel Kratina.
Česká pošta provozuje 3200 poboček. Loni vykázala zisk 110 milionů korun.
jsa mal