Pro přistoupení k paktu hlasovalo 106 poslanců, proti jich bylo 43. Přistoupení podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Naopak poslanci ODS, SPD a KSČM hlasovali proti. Rozpravu provázely kritické projevy hlavně poslanců ODS a SPD, poslanci ostatních stran naopak vystupovali na podporu paktu. Neprošel návrh poslanec SPD Jiřího Kobzy odročit projednávání do doby, než ČR přijme euro.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již několikrát řekla, že přistoupení k paktu dodatečně nezavazuje českou stranu k přijetí eura. Dnes zopakovala, že přistoupení k paktu neovlivňuje rozhodnutí české strany o vstupu do eurozóny a nijak k němu dodatečně nezavazuje. Nebude podle ní mít žádný přímý nebo nepřímý dopad na státní rozpočet a umožní české straně účastnit se plnohodnotně summitů eurozóny. Uvedla, že smlouva na Evropskou unii ani na jinou mezinárodní organizaci nepřenáší žádné nové pravomoci, a proto postačí schválení prostou většinou.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury přináší pakt ztrátu kontroly suverénních států nad svými rozpočty a je to další krok v přibližování ČR do eurozóny. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura řekl, že smlouva je zbytečná a obtížně vymahatelná. Podle předsedy ODS Petra Fialy je to symbolická cesta k přijetí eura.
Naproti tomu poslanec vládního hnutí ANO Jan Volný prohlásil, že on v paktu ztrátu suverenity nevidí. \"Strašit tady ztrátou suverenity není korektní, není to pravda,\" řekl na adresu Okamury předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Obdobně odmítl Okamurovy obavy i předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek s tím, že Česko neztratí \"byť jenom milimetr\" své suverenity nad veřejnými rozpočty. Také podle něj neposune ratifikace paktu zemi k přijetí eura. Předseda klubu STAN Jan Farský míní, že schválení smlouvy poskytne české straně vstupenku na summity eurozóny, kde se rozhoduje o její budoucnosti. \"Tento krok může mít obrovský význam, kdo to nechápe, nechápe politickou realitu Evropy,\" řekl bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Fiskální pakt je mezinárodní smlouva, kterou v roce 2012 podepsalo 25 členských států EU. Platí od 1. ledna 2013 a členské země EU mohou k paktu přistupovat kdykoliv. Státy eurozóny a signatáři mimo eurozónu, kteří oznámili úmysl být ustanoveními vázáni, musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo vyrovnaných rozpočtů vládního sektoru. Tím se rozumí roční saldo hospodaření vládního sektoru očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) ne horší než minus 0,5 procenta HDP.