Jsou kryptoměny budoucností peněz?

Asi tak zhruba před rokem to začalo. Ta bitcoinová horečka, která přinesla nečekaný a pohádkový růst hodnoty bitcoinu a způsobila menší otřesy v nejedné peněžence. Na začátku roku 2017 se bitcoin prodával zhruba kolem 1000 USD, během první poloviny roku svou hodnotu zdvojnásobil a před rokem v listopadu už stál jeden bitcoin asi 7000 USD. To, co se pak stalo během listopadu 2017, přineslo zaprvé masivní rozšíření znalosti kryptoměn do široké veřejnosti a zadruhé předeším masivní spekulace na ten neskutečný růst. Bitcoin totiž během listopadu vystoupal nejdříve na asi 8000 USD, aby v polovině prosince měl hodnotu 18000 USD. O bitcoinu se v tu dobu prostě vědělo.

Zašlá sláva bitcoinu

Svých patnáct minut slávy si ovšem bitcoin užíval jen asi tak ten jeden měsíc a půl, v listopadu a v prosinci minulého roku. Ještě před loňskými Vánocemi začala cena bitcoinu klesat a v únoru letošního roku došlo ke korekci až na 6000 USD za bitcoin, tedy zhruba na třetinovou hodnotu té horečkové a horečnaté ceny. Běžnou veřejnost to zdrtilo, kryptoměnové odborníky to nezaskočilo, však cenová korekce je na kryptotrzích naprosto běžnou záležitostí. Každopádně během několika měsíců se bitcoin a další kryptoměny dostaly z pozice toho něčeho zvláštního, o čem nikdo nic neví, k hvězdné a báječně výnosné investici, až k pozici takového prostě dejme tomu aktiva, které tady je, ale raději mu moc věřit nebudeme.

Jednu výraznou systémovou změnu to ale přineslo. O bitcoin a kryptoměny celkově se začaly zajímat nejen soukromí investoři a fintech nadšenci a spekulanti. O kryptoměny se začaly zajímat i monetární instituce, centrální banky, Mezinárodní měnový fond, kryptoměny se řeší na zasedání vlád a už se k nim vyjádřila i Evropská unie. Navíc postoj těchto mezinárodních finančních orgánů a institucí není pouze regulační. Ne, některé centrální isntituce začaly dokonce uvažovat o adaptaci na nové prostředí a o vydávání vlastních kryptoměn. Tedy měn, které budou spojeny s blockchainovou technologií, stejně jako neregulovaný a chaotický bitcoin, ale také měn, které budou přirozeným nástupcem fiat měn centrálních bank. Protože kryptoměny jsou přece budoucností bankovnictví.

• 3 teorie, kdy investovat do bitcoinu

(foto: Shutterstock)

Centrální banky a kryptoměny

Zatím to vypadá, že jednotlivé centrální banky nemají stejný postoj ke kryptotrhu měn a řešení krypto-problémů je výrazně individualistické. Ve zkratce zaujaly světové centrální banky většinou jeden ze tří postojů:

• Zakázaly kryptoměny. Čína nebo Indie prohlásily transakce s kryptoměnami za nelegální, ve stručnosti platí, že bitcoin jako takový není zakázaný, ale jsou zakázané především převody mezi běžnou měnou a tou krypto, což je snadné zkontrolovat u komerčních bank. Nevýhodou ovšem je fakt, že není možné kontrolovat transakce čistě kryptoměnové. A také to, že stát neparticipuje v tomto případě na rozvoji kryptoměnových trhů.
• Jak regulovat kryptoměny?
• Druhou možností je tak určitá korekce a také právní restrikce stávajícího kryptotrhu skrze regulace a institucionální zajištění. Státy v takovém případě přemýšlí v současné době nad nastavením pravidel, která by reguloval dosud neregulované a neregulovatelné trhy. Přičemž většina centrálních bank v podstatě nepovažuje kryptoměny ani za reálné peníze, spíše je regulují jako vysoce ryziková aktiva.
• Nejvíce progresivní možností je pak samozřejmě vstup centrálních bank na kryptotrhy a ustavení centrální kryptoměny, která by koexistovala, případně v budoucnu nahradila stávající fiat národní měny. Takové oficiální kryptoměny by umožnily lepší nastavení monetární politiky a potenciálně by mohly přinést stabilitu a kontrolu nad dosud anarchistickým kryptoprostředím. Mezi centrální banky uvažující nad touto variantou zatím patří například Švédsko nebo Korea.

Co můžou centrální banky získat při vytvoření vlastní kryptoměny? Určitým způsobem by získaly monopol na vytváření bezhotovostních peněz. Bezhotovost můžou v současné době vydávat i komerční banky a centrální banky mají monopol pouze na hotovostní peníze. Při vytvoření vlastní kryptoměny a vlastního algoritmu by centrální banka získala opět velkou část kontroly nad bezhotovostní měnou.

Vznikne švédská e-krone?

Švédská ekonomika je jedna z nejméně hotovostních ekonomik světa, ve skandinávských zemích se hotovost pomalu ztrácí a obyvatelstvo většinu transakcí realizuje bezhotovostně. Od bezhotovostních plateb je jen krůček k čistě elektronické měně, nepřekvapí proto, že švédská Riksbank je jedna z prvních centrálních bank světa, která o emitaci vlastní kryptoměny začala uvažovat.

Záměr o vytvoření vlastní národní kryptoměny byl uvažován od roku 2017 a v roce 2019 by mělo Švédsko vstoupit do třetí fáze, tedy k reálnému zavedení e-krone. Tento pilotní projekt a zkušební provoz by měl trvat dva roky. Švédská centrální banka si od vstupu na kryptotrhy slibuje získání větší kontroly nad bezhotovostní formou peněz a také získání komplementárního nástroje monetární politiky, který doplní současné hotovostní a bezhotovostní formy peněz. Jedním z cílů je také přivést švédskou ekonomiku do kryptosvěta digitálních měn, ovšem se státní garancí, která snižuje riziko a spekulativní podobu kryptoměn.

V současné době se začíná řešit technické řešení samotné e-krone.