10 příkladů, kdy vám může vzniknout dluh na zdravotním pojištění

V počítačových systémech zdravotních pojišťoven je dlužníkům na pojistném automaticky předepsáno penále v zákonné sazbě 0,05 % denně z dlužného pojistného. Víte, ve kterých situacích se můžete dostat do pozice dlužníka?

1) Neplacení zálohy při hlavní činnosti

Všechny osoby samostatně výdělečně činné musí platit měsíční zálohy na zdravotním pojištění, vždy alespoň v minimální výši. Pokud OSVČ z různých důvodů neplatí měsíční zálohy, tak se stává dlužníkem na zdravotním pojištění.

• Jak to bylo letos s prominutím záloh na pojištění pro OSVČ?

2) Platba nižších záloh

Některé osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost platí měsíční zálohy nepravidelně nebo v nižších částkách v závislosti na aktuální finanční situaci. Tento postup není možný. Při splnění zákonných podmínek si lze požádat o snížení záloh, ale nelze si měsíční zálohy platit libovolně.

3) Úhrada pod špatnými údaji

Všechny bankovní údaje, tj. zejména číslo účtu a variabilní symbol je dobré několikrát zkontrolovat. Po zadání trvalého bankovního příkazu pro měsíční platby je dobré si ověřit na zdravotní pojišťovně, zdali platba v pořádku dorazila. Pokud jsou platby zasílány na správný účet, ale pod špatným variabilním symbolem, potom je nutné nápravu a dohledání takové „neidentifikované“ platby řešit v pojišťovně co nejdříve.

4) Nedodržení minimálního vyměřovacího základu

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být zdravotní pojištění placeno vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. I při nízkém zisku nebo ztrátě. I když se OSVČ nedaří, tak nemůže platit zálohy odpovídající skutečně dosaženému zisku, pokud je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ.

5) Nedoplacení pojistného při vedlejší činnosti

Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností musí doplatit zdravotní pojištění do 8 dní od odevzdání přehledu o příjmech a výdajích. Zdravotní pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se platí i při nízkém zisku, což je rozdíl oproti sociálnímu pojištění a někteří plátci na to zapomínají.

(foto: Shutterstock)

6) Přechod z vedlejší činnosti na hlavní

Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti během zaměstnání se neplatí měsíční zálohy a zdravotní pojištění se platí jednorázově za celý kalendářní rok. Jestliže však OSVČ přejde z vedlejší samostatné výdělečné činnosti na hlavní samostatnou výdělečnou činnost, tak měsíční zálohy musí vždy platit.

Také si přečtěte: Jaká je splatnost záloh a termíny pro platbu zdravotního pojištění?

7) Sankční vyřazení z evidence na úřadu práce

Za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Státními pojištěnci jsou mimo jiné i občané v evidenci úřadu práce. Sankčně vyřazení lidé z evidence na úřadu práce jsou následně pro účely placení zdravotního pojištění vedeni jako osoby bez zdanitelných příjmů s povinností platit zdravotní pojištění. V roce 2020 platí OBZP měsíčně 1 971 Kč.

8) Lidé v domácnosti nepečující o děti

Stát platí zdravotní pojištění mimo jiné za pojištěnce pečující o jedno dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let. Matka (otec) v domácnosti nesplňující žádnou další jinou podmínku pro vedení jako státní pojištěnec, je pro účely placení zdravotního pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.

9) Práce na černo

Jestliže není pracovní činnost vykonávána jako závislá práce pro zaměstnavatele na základě standardní smlouvy nebo jako samostatná výdělečná činnost, tak se jedná o práci na „černo“. V takovém případě není vyřešen pojistný vztah u zdravotní pojišťovny a vzniká povinnost si hradit zdravotní pojištění jako OBZP.

10) Nevyřešený pojistný vztah

Někteří lidé mají sice vysoké vlastní příjmy (např. z dědictví, z pasivních příjmů, z prodeje nemovitých věcí) a nemají tedy potřebu mít příjmy ze zaměstnání nebo podnikání. Jestliže však nesplňují podmínku státního pojištěnce, tak nemají vyřešen svůj pojistný vztah a pro účely placení zdravotního pojištění jsou rovněž v počítačovém systému zdravotní pojišťovny vedeni jako OBZP.

Čtěte také: Ja zjistit dluh na zdravotním pojištění?