Česká republika tento rok slaví sto let, během nichž si naše krajina prošla velkými změnami - narovnáváním toků, kolektivizací, zavedením těžké techniky a chemických postřiků do zemědělství až po rozrůstání měst a průmyslových oblastí do zemědělské krajiny. V současné době se vyskytla řada novodobých problémů, a když k nim přidáme zakořeněné hříchy z minulosti, tak zjistíme, že česká krajina nezažívá zrovna veselé období. V dnešním díle se podíváme na problémy, které s sebou nese české zemědělství:
Stříkám, stříkáš, stříkáme!
České zemědělství by mělo držet určitou míru potravinové soběstačnosti, pečovat o krajinu a hlavně dodávat kvalitní produkty na stoly českých i evropských domácností. Bohužel přehnané využívání chemického ošetření může mít neblahé následky na naše zdraví.
Ať se jedná o fungicidy, pesticidy, herbicidy či další postřiky, tak po sametové revoluci zaznamenaly tyto chemické prostředky v českém zemědělství velký boom. Jedná se sice o "jemnější opatření", nežli bylo DDT, ale postřiky jsou používány ve velkém rozsahu, který neustále roste. Jen pesticidů se v ČR spotřebuje přibližně 5 000 tun ročně, zoocidů a mořidel se spotřebuje ročně cca 1 100 tun, herbicidů a desikantů cca 6 000 tun ročně a fungicidů cca 3 900 tun ročně, rezidua těchto látek se mohou dostat do našeho těla prostřednictvím potravin a vody.
Na druhou stranu je třeba přiznat, že bez těchto chemických prostředků by bylo intenzivní pěstování plodin velmi náročné. Nicméně trendem moderního zemědělství je snižování chemikálií a tyto trendy se dostávají pomalu i do Česka.
Jaký dopad má Roundup?
Nejpoužívanější herbicidem v ČR je Roundup, jehož hlavní složkou je glyfosát, o němž se vedou velké spory na půdě Evropského parlamentu. Češi se k zákazu jeho užívání staví poměrně chladně, protože je velmi účinným hubitelem plevele a o jeho kancerogenitě se vedou spory (i když řada nezávislých studií mluví poměrně jasně). Nakonec ovšem členské státy schválily používání glyfosátu až do konce roku 2022. Hovoří se rovněž o dalších nežádoucích účincích glyfosátu - úbytek mikrobioty v našem těle a je rovněž spojován s autismem, poškozením zárodků a byly prokázány mutagenní vlastnosti této látky na lidské buňky.
I české ministerstvo zemědělství podniká kroky k omezení a zpřísnění podmínek k používání glyfosátů. Dle mnoha odborníků totiž používají zemědělci tento postřik nadměrně, například i před sklizní kvůli dosušování plodin. A to z jednoduchého důvodu, je to levnější než dosušování po sklizni. Jen dodejme, že spotřeba glyfosátu klesá, v roce 2012 byla jeho spotřeba v ČR přes 1 milion litrů, v roce 2017 se jednalo již "jen" o 700 tisíc litrů.
Na Moravě Sahara, v Čechách Gobi?
Česko se nadále otepluje, roste počet tropických dní a sucho nás trápí již několikátým rokem. Dříve poměrně vlhké zimy vystřídaly velmi suché, s nárazovými dešti na jaře, kdy často hrozí bleskové povodně. Z nejúrodnějších částí Čech i Moravy se kvůli suchu a větrné erozi stává neúrodná půda.
Celkově klesá množství srážek i jejich charakter, kdy prakticky vymizel malý koloběh vody s častými odpoledními přeháňkami a posílily se přívalové deště, z nichž vysušená a erodovaná půda příliš vláhy nezachytí a voda odteče do zahloubených koryt řek.
Eroze ohrožuje téměř 70 % české zemědělské půdy, což v kombinaci s plodinami s mělkými kořeny (řepka, kukuřice), suchem, větrem, přívalovými dešti a prakticky zničenými remízky, alejemi a stromy znamená poměrně akutní problém pro úrodnost naší půdy.
Globální klima prochází velkými změnami, což se již projevuje na skladbě druhových společenstvech rostlin a živočichů i v ČR. Změna ovšem nepůsobí vždy negativně, vinaři díky poměrně suchému a teplému roku hlásí velmi dobrou úrodu, naopak pěstitelé dalšího ovoce, zeleniny, obilovin, cukrové řepy i chmele si stěžují a požadují (jako ostatně každoročně) státní kompenzace. Vláda skutečně schválila kompenzace ve výši 2 miliard korun. Nicméně jsou každoroční kompenzace zemědělcům správnou cestou? Neměly by se spíše řešit příčiny?
Sucho netrápí pouze nás suchozemce, ale i vodní živočichy. Ryby hynou v důsledku působení sinic, navíc stavy ryb v rybnících jsou neúměrně vysoké pro očekávané teplo a přerybněné rybníky jsou bez provzdušňování velmi ohrožené.
Hmyz, zmiz!
Díky zaplavení polí insekticidy mizí důležitý hmyz z naší krajiny. Málokdo z nás asi uvítá larvy hmyzu v potravinách, ale hmyz je ukazatelem ekologického zdraví krajiny. Možná jste si i vy všimli, že přední sklo vašeho auta již není plné ostatků blanokřídlého či jiného hmyzu. Ano, ušetříte za myčku, ale co je dobrá zpráva pro vaši peněženku, znamená tristní zprávu pro českou krajinu, které hrozí nedostatek opylovačů, přirozených predátorů škůdců a nebude mít ani kdo rozkládat organické zbytky v půdě. Navíc by bylo smutné, kdyby naše děti znaly motýly pouze z televize, skleníků a motýlárií.
Úbytek hmyzu je rovněž pohromou pro ptactvo, které dostává na frak i intenzifikací zemědělství a ornitologové bijí na poplach a žádají změnu dotační politiky EU, která ještě více roztáčí kola traktorů drtící hnízda i odvážné rodiče sedící na vejcích.
Tento trend je v ČR patrný již od 80. let, kdy klesají počty většiny polního ptactva. Podobný trend je i zajíců, syslů a dalších dříve hojných savců naší polní krajiny. Tomuto úbytku nepomáhá ani odstřel ze strany myslivců a vypouštění různých druhů kachen a polních ptáků myslivci, které mají odlišný původ a tím i genofond, a narušují tím původní populace.
V našem článku jsme nakousli dotační politiku ČR a řepku, na což se zaměříme příště.
Druhá kapitola „Racka“: GAZ 14 Čajka měl fádnější exteriér a neslavný osud
Interiéry poctivých ojetin rozezná pouze odborník. Patříte mezi takové znalce? Kvíz vám to ukáže
Startování bez klíče i pomocí hlasu. Díky českému Xmartonu jsou auta ještě chytřejší, inteligentní může být i vůz ze 70. let, říká jeho šéf
Škody i čínské elektromobily ostrouhaly. Oficiálně nejlepším autem Evropy může být Duster nebo laciný Citroën
Stočený tachometr je dost drahý problém. Jen Poláci kvůli tomu vyhodili 30 miliard z okna
