10 morových ran české krajiny II: lány řepky a dotace

Češi se hlásí k milovníkům přírody, rádi houbaří, sbírají borůvky či objímají stromy. Jsme hrdí na českou krajinu, která jakoby vypadla z Ladových obrázků. Bohužel ochranu krajiny si každý vysvětluje po svém a mezitím se v rámci dotací pěstují plodiny, které degradují naši půdu, a stále opakujeme chyby z minulosti, kdy zcelujeme velké pozemky na ještě větší a odvodňujeme již tak vysušenou krajinu. V předešlém díle jsme se zabývali chemickými prostředky a suchem, které pustoší naši zem, v rámci dnešního dílu o problémech české krajiny se podíváme na 3 nešvary českého zemědělství, které jsou úzce spojeny s velkými zemědělskými společnostmi:

• Žluté Česko?
• Dotace udržují největší hráče na trhu
• Lány bez života

Depky z řepky

Češi si dříve slovo "řepka" spojovali s červenou či žlutou barvou (dle přísnosti fotbalového rozhodčího a nervové labilitě nejmenovaného hráče). Nyní si většina z nás slovo řepka spojuje již jen se žlutou barvou, která zahalí česká pole a pyl z řepky olejné pokryje automobily i nosní sliznici nejednoho alergika.

Žluté lány a alergie nám kazí plány

Zdroj: Shutterstock

Řepka zabírá přibližně 16 % české orné půdy, což nás řadí na špici v rámci EU. Průměr EU je cca 6,3 % orné půdy. Dle ministerstva zemědělství se dokonce jedná o 20 % z oseté půdy. Nicméně nejvíce pěstovanou plodinou ČR zůstává pšenice, až za ní skončila řepka. V rámci produkce je řepka třetí za pšenicí a ječmenem. Letos se v ČR předpokládá slizeň řepky ve výši 85 tisíc tun.

Olej z řepky je skvělý v kuchyni, jeho smůlou ovšem je, že patří mezi biopaliva první generace a v Česku se z jejího pěstování stal obrovský byznys spojený s dotacemi. K výrobě biopaliv se využije jedna třetina až jedna polovina veškeré vypěstované řepky v ČR.

Ještě jednu nemilou vlastnost má řepka a tou je degradace a odvodňování půdy, na které je pěstována, protože má řepka poměrně mělký kořenový systém.

Nevhodná a poměrně jednostranná skladba polních plodin je českou velkou slabinou a důležité louky s vojtěškou a dalšími plodinami, které zadrží vodu i živiny v půdě, je v ČR jako šafránu.

Nejen řepka přidělává vrásky české krajině. I plodina původem ze severoamerického kontinentu, kukuřice, odvádí z českých polí vodu společně s úrodnou půdou, protože její mělké kořeny zkrátka nedokáží udržet úrodnou půdu, což jistě ví každý, kdo si kukuřičným polem procházel (a neutíkal zrovna před mimozemšťany či masovými vrahy, jak je známo z filmů stejného původu jako kukuřice). Kukuřice patří mezi nejvýznamnější světové potraviny a rovněž se z ní vyrábí bioplyn a krmivo pro zemědělskou živočišnou výrobu. Bohužel eroze ohrožuje 70 % české půdy.

Dotace pro naše největší zemědělce

Reforma dotací zemědělské produkce je důležitá i kvůli velkým firmám, které vedle úspor z rozsahu mají i výhody z efektivního čerpání dotací.

Zdroj: Shutterstock

Dotace do zemědělství jsou tématem, které nadzvedává ze židle množství lidí. Jedni viní Brusel, druzí levicové vlády. Zemědělství je ovšem žhavým politickým tématem, kdy se řeší soběstačnost Česka v důležitých komoditách.

Po vstupu do EU se zrychlilo ubývání polního ptactva a degradace půdy. Česká zemědělská lobby podporuje pěstování plodin, které přináší rychlý zisk, místo toho, aby se zhodnocovala půda zděděná po předcích.

Čtěte také:

Zemědělci dostanou na národních dotacích 3,8 miliardy Kč

Krajina nejhrubšího zrna

Pohled na česko-rakouskou hranici, poznáte, která část je moravská?

Zdroj: Mapy.cz

Zrnitost krajiny značí, na jak velké prvky je krajina rozčleněna, tedy velká zrnitost - malá políčka, malá zrnitost - velké lány. V Česku je zrnitost krajiny nízká a česká krajina je kvůli kolektivizaci za socialismu, rušení cest, remízků, alejí a dalších krajinotvorných prvků zbavena téměř veškeré ochrany proti erozi.

Polním živočichům mozaikovitá krajina s cestami, remízky, pastvinami a občasným polem, jenž je necháno ladem, poskytuje spoustu úkrytů před velkými stroji, kterých při senoseči (či srnoseči) zemře velké množství. Polní ptactvo (čejka, koroptev, křepelka), ale i mladé zajíce, kolouchy či dravce (motáky) likvidují velké stroje i chemizace v krajině. Navíc v mozaikovité krajině jsou většinou používány přírodě šetrnější postupy a méně chemizace. 

Velké lány kukuřice nahrávají prasatům divokým, kterým poskytují úkryt a vydatnou stravu.

Samotné kapličky jako památníky dávných cest

Zdroj: Shutterstock

Znovuzavedení remízků, luk a pastvin do naší krajiny bude obtížné, ale právě díky dobře nastavené dotační politice by se to mohlo povést. Tato mozaikovitá krajina má i daleko lepší schopnost zadržet vodu, a pokud by se do krajiny přidaly tůně a mokřady či sezónně zaplavované území, tak by se jednalo o protipovodňovou ochranu, která se začíná používat u nás i západní Evropě. Ovšem pokud se nezmění dotační politika, tak se stav naší půdy i vody bude dále zhoršovat.

Mnoho zemědělců pečuje o půdu vzorně, ale bohužel se najdou i tací, kteří stále rozorávají cesty a ruší remízky a nešetrnou orbou po spádnici pomáhají vodě rychleji odtéct. A právě o vodě bude další díl. Dále se podíváme na Lesy ČR, které žere kůrovec a možná i svědomí...