ČTK to řekl Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která modernizaci trati za téměř 6,8 miliardy korun financovala.
Osobní vlaky začnou místem projíždět až 8. prosince, dokdy platí výluka a náhradní dopravu mezi stanicemi Plzeň a Rokycany zajišťují autobusy.
\"Zkušební provoz (tratě) je povolen do 31. prosince 2019. Z důvodu náročnosti kontrolního procesu byly kontroly rozloženy do dvou dnů,\" uvedl mluvčí Drážního úřadu Martin Novák. První část v byla úterý 13. listopadu, další část prošla obhlídkou tento čtvrtek. Severní tubus závěrečná kontrolní prohlídka teprve čeká.
Severním tunelem budou podle SŽDC jezdit nákladní vlaky od 7. prosince, o den později pak soupravy s cestujícími a od 9. prosince, tedy ode dne platnosti nového jízdního řádu, všechny vlaky oběma tubusy.
Rychlíky mohou jet tunelem rychlostí 160 kilometrů v hodině, která je v dnešní době na české železnici nejvyšší možná. \"Směrově je však trasován pro budoucí vysokorychlostní provoz, takže v něm vlaky budou moci jezdit až 200 kilometrů za hodinu,\" uvedl při první jízdě vlaku s cestujícími Svoboda. Trasy z Plzně do Rokycan by měly zvládnout za 11 minut, dosud ji vlaky jezdily za 20 minut a autobus asi 22 minut. U souprav s naklápěcími skříněmi bude jízdní doba ještě o minutu kratší. Podle Svobody modernizace tratě zvýšila také bezpečnost, komfort pro cestující i požadovanou propustnost.
Doba cestování rychlíkem mezi Plzní a Prahou se sníží na hodinu a 20 minut. Budou tak rychlejší než autobusy z Plzně na Prahu-Florenc i z Plzně na pražský Zličín a metrem do centra. Trať mezi Rokycany a Plzní, která se zkrátila o šest kilometrů na 14 km, by mělo podle zástupců obou koncových měst využívat ještě více lidí.
Ražba jižního tubusu tunelu o délce 4150 metrů začala u Kyšic v únoru 2015 a skončila před Plzní v červnu 2016. Na severním tubusu začal pracovat razicí štít v září 2016 a skončil loni v říjnu. Kolejnice v tunelu jsou ve speciálních armovaných panelech, které umožní průjezd záchranářům. Hlavní výhodou pevné jízdní dráhy je vysoká životnost, téměř bezúdržbová konstrukce, nízká výška pro umístění trakce a proti klasickému svršku lepší držení polohy kolejí. Po stranách vedou bezpečnostní chodníky, pod nimiž jsou kabely a suchovod pro případ požáru.
Celkové náklady trati včetně výkupů pozemků, projektů, náročného archeologického průzkumu i víceprací dosáhly 6,783 miliardy korun. Samotná stavba, na níž dá EU 3,52 miliardy Kč, si vyžádala přes pět miliard korun, z toho tunel spolkl necelou polovinu.
Akci, která se začala připravovat v roce 2002, zajišťovaly firmy Metrostav a Subterra. Její dokončení se o téměř zpozdilo kvůli archeologickým nálezům v místech tunelu. Ražbu prováděl 1800tunový razicí stroj německé firmy Herrenknecht s průměrem řezné hlavy téměř deset metrů a délkou stroje 110 metrů.
Na západní části III. koridoru, který je součástí transevropské dopravní sítě (TEN-T), už jsou hotové části Plzeň - Cheb - státní hranice, Beroun - Zbiroh, Zbiroh - Rokycany, Rokycany - Plzeň a průjezd Plzní. Jako poslední se připravuje nová trasa Beroun - Praha s dvacetikilometrovým berounským tunelem. Cesta z Prahy do Plzně má po dokončení celé trati trvat 45 minut. tunelem. \"Zadal jsem SŽDC, aby udělali studii a aby se začal (tunel) projekčně řešit,\" řekl koncem září ČTK ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Lepší varianta než tunel podle něj u Berounky není.