EU přivítala návrh Německa a Francie na rozpočet eurozóny

Francie a Německo se v pátek dohodly na návrhu společného rozpočtu eurozóny, který by se měl prozatím zaměřit pouze na financování investic. Navrhovaný rozpočet by měl snížit ekonomické rozdíly mezi zeměmi používajícími euro a pomoci odvrátit budoucí krize. Podle některých představitelů EU je zaměření rozpočtu současně jeho slabinou, protože neklade důraz na stabilizační úlohu rozpočtu.

Všichni ministři financí EU s výjimkou Británie, která má v březnu unii opustit, dnes návrh přivítali jako důležitý příspěvek k balíčku reforem, který bude schvalován v prosinci a jehož cílem je posílení odolnosti eurozóny vůči krizím.

\"Určitě bude zapotřebí další práce na navrhování možných nástrojů pro konkurenceschopnost, konvergenci a stabilizaci\", řekl šéf euroskupiny Mario Centeno. Předtím rozpočet nazval \"průlomem\".

Podle společného návrhu bude rozpočet pro eurozónu dostupný pouze těm členům měnového bloku, kteří dodržují pravidla EU omezující rozpočtové schodky a dluhy. To se nelíbí Itálii, která má rozpory s Evropskou komisí a ministry financí eurozóny ohledně svých finančních záměrů. Její návrh rozpočtu na rok 2019 unie zamítla s tím, že porušuje pravidla EU.

Podle návrhu Francie a Německa, dvou největších ekonomik eurozóny, je hlavním úkolem rozpočtu podporovat konvergenci a reformy \"zejména spolufinancováním těch veřejných výdajů, které posilují hospodářský růst, jako jsou investice, výzkum a vývoj, inovace a lidský kapitál\".

Investiční úloha rozpočtu je jen jednou z mnoha, které byly zvažovány, a částečně se zabývá potřebou podpory těch kapitálových výdajů, které jsou obvykle prvními oběťmi hospodářského poklesu nebo krize. Podle představitelů unie se ale zřejmě bude jednat i o dalších funkcích včetně překlenovacích úvěrů nebo zajištění národních plánů nezaměstnanosti.

Navrhovaná organizace rozpočtu je kompromisem mezi požadavkem, aby ho řídily pouze vlády eurozóny, a návrhy Evropské komise (EK), aby byl součástí širšího rozpočtu Evropské unie, který EK řídí.

Paříž a Berlín navrhují, aby prostředky byly spravovány v rámci systému sdíleného řízení, kde by vlády připravovaly krátkodobé investiční plány a EK je schvalovala. Kontroverzní otázku, a sice velikost rozpočtu, mají rozhodnout lídři EU.

Ministři obecně podpořili také zavedení klauzule kolektivní akce (CAC) v jednom pásmu v dluhopisech v eurozóně, které by umožnily, aby jedno rozhodnutí o restrukturalizaci zahrnovalo všechny dluhopisy. Stávající CAC vyžadují samostatnou restrukturalizaci pro jednotlivé typy dluhopisů vydaných vládou. Změna by ulehčila restrukturalizaci dluhu mezi různými kategoriemi dluhových nástrojů a pomohla by zabránit tomu, aby dohody byly blokovány.