Německo bude mít příští rok pošesté v řadě rozpočet bez deficitu

Německo má vyrovnané nebo lehce přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Za exministra financí Wolfganga Schäubleho (CDU) se státní rozpočty s \"černou nulou\" staly ve spolkové republice v podstatě normou, jejíž prosazování nyní pokračuje i za úřadování Olafa Scholze (SPD), i když z jeho působení ve funkci ministra financí měli právě kvůli možným deficitům původně obavy někteří politici CDU/CSU.

Na rok 2019 počítá rozpočet s příjmy i výdaji ve výši rekordních 356,4 miliardy eur (9,3 bilionu korun), což je o necelých 13 miliard více než letos. Na investice půjde příští rok téměř 39 miliard eur. Nejvyšší jednotlivý rozpočet má tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí se 145,3 miliardami eur.

Právě příliš vysoké sociální výdaje kritizují opoziční svobodní demokraté (FDP), podle Levice zase tyto výdaje nedostatečně směřují za nejchudšími obyvateli. Zelení jsou pro navýšení výdajů na ochranu klimatu, protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) pak proti zvyšování evropských výdajů.

Vzhledem k většině, kterou velká koalice v parlamentu má, ale návrh rozpočtu prošel bez problémů (366 ku 284 hlasům) stejně jako rozpočtový výhled do roku 2022, který počítá s průměrným nárůstem příjmů i výdajů o 1,7 procenta ročně. Díky vyrovnaným rozpočtům se má během příštího roku zadlužení země dostat pod 60 procent hrubého domácího produktu, tedy limit stanovený takzvanými konvergenčními kritérii, která musí dodržovat členové eurozóny.

Rozpočty bez schodku jsou v Německu možné mimo jiné díky velmi dobré situaci na pracovním trhu a rekordním daňovým příjmům. Německé veřejné finance loni skončily celkově s přebytkem 36,6 miliardy eur, který byl nejvyšší od znovusjednocení země v roce 1990.

Rozpočtová situace se v posledních dvou letech výrazně zlepšila i v Česku. Za rok 2016 dosáhla země poprvé po dlouhé době přebytku, a to 61,8 miliardy korun, loni pak deficitu 6,2 miliardy korun.