Kde všude narazíte na škodlivé látky?

Bránit se tomu, je podle jejích slov těžké. Všichni chceme mít v domech nějaké izolace kvůli teplu a v bytech pohodlný nábytek, počítač, televizi, mobil. „Můžeme ale pokusit využívat více přírodních materiálů nebo omezit plasty a taky víc uklízet a větrat,“ říká vědkyně.

Studujete to, jak se škodlivé látky dostávají do našich domů a domácností. Jaké jsou to cesty a o jaké chemikálie se jedná?

Nejčastěji si chemické látky sami přineseme domů v různých výrobcích. Většina nábytku, elektroniky nebo konstrukčních materiálů, ze kterých máme postavené byty, obsahují směs chemikálií, které se do nich záměrně přidávají. V plastech jsou aditiva, která je činí pevnějšími, měkčími nebo rezistentními vůči degradaci, nebo zpomalovače hoření, které je činí odolnějšími proti ohni. To jsou samozřejmě užitečné vlastnosti. Problémem je, že tyto látky se mohou z výrobků, které máme doma, pomalu vymývat, nebo těkat a znečišťovat naše vnitřní prostředí. Ale existují i další cesty, kterými si zvyšujeme koncentrace potenciálně nebezpečných chemických látek v bytech, například čistícími prostředky nebo používáním pesticidů v domech a zahradách.

Které chemické látky nám škodí nejvíce a odkud pocházejí?

To je skutečně složitá otázka. Víme, že mnoho chemických látek má škodlivý potenciál, ale spojit chemickou expozici přímo s konkrétním zdravotním problémem je těžké. Mnoho chemických látek používaných dříve ve velkém, jako je DDT nebo polychlorované bifenyly, uvnitř domů stále měříme, ačkoli jsou už dávno zakázané. To se týká zejména starých domů, které byly postaveny ještě před zákazem. Hladiny těchto látek jsou ve vnitřním prostředí možná nízké, ale zase jsou mnohem toxičtější než chemikálie, které používáme dnes. Tyto nové látky jsou méně toxické, ale zase je nacházíme ve vyšších koncentracích, takže mají stále nějaký škodlivý potenciál. Za zdravotní dopady není zodpovědná jedna konkrétní látka, ale směs všech chemických látek, jimž jsme ve vnitřním prostředí vystaveni. A takový efekt se kvantifikuje těžko.

(foto: Shutterstock)

Proč stále nacházíme v domech látky, jejichž výroba byla zakázána už před 30 nebo vice lety?

Je to proto, že v prostředí přežívají opravdu dlouho. To se v minulosti považovalo za výhodu, ale dnes už víme, že takové látky jsou problematické, protože když uniknou z výrobků, ve kterých byly použity, kontaminují vnitřní i vnější prostředí na velmi dlouhou dobu. Proto je i po desítkách let od jejich poslední aplikace nacházíme ve vnitřním prostředí, kam těkají z barev, starých podlah, elektrických součástek nebo stavebních izolací. Protože jsou velmi odolné vůči degradaci, je velmi těžké tento problém řešit.

Zdá se, že zakázané látky stále jen postupně nahrazujeme jinými, ale podobnými. Jsou k tomu nějaké zvláštní důvody?

Ano, je to takový začarovaný kruh. Částečně je to způsobeno tím, že zakazujeme použití konkrétní látky, ale nezabýváme se primárně tím, proč vůbec nějakou chemikálii pro tento účel potřebujeme. Například zpomalovače hoření potřebujeme proto, abychom vyhověli standardům na nehořlavost výrobků, jako jsou stavební materiály, izolace, nábytek nebo elektronika. Když je některý ze zpomalovačů zakázaný, je nahrazen jiným, aby výrobek stále splňoval standard. A občas se po čase ukáže, že nová látka je také potenciálně nebezpečná.

Jsou všechny byty kontaminovány stejně? Třeba i v různých zemích?

Vidíme velké rozdíly mezi novými a starými budovami – domy postavené před rokem 1980 mají typicky jinou směs chemických látek než novější budovy díky tomu, že se ve stavebních materiálech, jako jsou vedení, izolace nebo barvy používají jiné chemické látky. Hladiny těchto látek ve vnitřním prostředí však ovlivňujeme i volbou výrobků, které si domů přineseme. V jedné studii jsme například prokázali, že lidé, kteří mají doma hodně elektroniky, např. televize, počítače, mají také vyšší hladiny bromovaných zpomalovačů hoření, protože právě v elektronice jsou hladiny zpomalovačů hoření vysoké. Domy se ale liší i v závislosti na tom, ve které jsou části světa – typicky domy v severní Americe mají mnohem vyšší koncentrace některých zpomalovačů hoření – polybromovaných difenyletherů, protože se tam mnohem vice používaly. Oproti tomu jsme nedávno zjistili, že některé novější zpomalovače mají vyšší hladiny v evropských domech, zřejmě proto, že je Evropa začala používat dříve.

• Jaké to je chovat doma exotické zviřátko?
• K čemu jsou vhodné bylinky?