Firma KiK čelí požadavku na odškodnění za požár v Pákistánu

Nejhorší průmyslová katastrofa v dějinách Pákistánu se odehrála 11. září 2012 v textilce firmy Ali Enterprises v Karáčí. Po výbuchu kotle se budovou rychle rozšířil požár, na který firma naprosto nebyla připravena - budova neměla řádnou ventilaci, hasicí přístroje nefungovaly, na oknech byly mříže a až na jediný východ byly všechny dveře továrny zamčené. Většina z více než 250 obětí se udusila kouřem.

\"Křičeli jsme, ale nikdo nám nepomohl. Moje dítě nikdy nevyšlo ven. Další ráno jsme dostali mrtvolu mého dítěte,\" řekla německým médiím den před zahájením procesu Saída Chatúnová, která při tragédii přišla o 18letého syna. \"Chci spravedlnost,\" zdůraznila.

Neštěstí otřáslo Pákistánem a v Evropě znovu nastolilo otázku, do jaké míry mají být evropské firmy zodpovědné za podmínky, v nichž se v Asii vyrábí jejich zboží. Nyní se touto otázkou poprvé zabývá německý soud.

Na společnosti KiK, která odebírala zhruba tři čtvrtiny veškeré produkce pákistánské firmy Ali Enterprises, se odškodnění ve výši 30.000 eur (779 tisíc korun) domáhá jeden přeživší neštěstí a trojice pozůstalých. Jsou totiž přesvědčeni, že na něj podle pákistánského práva mají nárok, protože KiK měl díky svému postavení možnost ovlivnit bezpečnostní standardy v textilce.

Německá společnost, která všem postiženým poskytla celkové odškodnění asi 5,3 milionu eur (138 milionů korun), tvrdí, že za škody ani podle pákistánského, ani německého práva neručí. Sice měla ve vztahu k firmě Ali Enterprises kodex týkající se pracovních podmínek, ten ale podle jejího názoru nebyl vymahatelný, a tudíž neměla povinnost na dodržování standardů dohlížet. Navíc je podle firmy KiK případ stejně promlčen.

Německý soud výjimečný případ projednává podle pákistánského práva.