Chemických škodlivých látek bývá víc doma než venku

Proč jsou koncentrace některých látek na celém světě stejné, a u jiných pozorujete velké rozdíly?

Hlavním důvodem je globalizovaný trh a to, že domy – alespoň v rozvinutých zemích – vypadají všude podobně. I výrobky, které najdeme v kanadských domech, budou velmi podobné těm, které známe z Česka, podobné budou tedy i chemikálie používané při jejich výrobě. Docela podobné je ale ve všech rozvinutých ekonomikách i chování lidí – obvykle tráví 90 % času uvnitř, ve svých domech, v práci, ve škole, v obchodech, kinech nebo restauracích. Naše expozice pak pochází převážně z vnitřního prostředí.

Kde je vlastně situace nejhorší a proč?

To se nedá tak snadno říct, protože je mnoho faktorů, které mohou vést k vysokým hladinám chemických látek ve vnitřním prostředí. Je pravda, že domy s velkým množstvím elektroniky, ale také plastů a dalších syntetických materiálů mají obvykle uvnitř vyšší hladiny chemických látek než ty s vyšším podílem přírodních materiálů. Je třeba ale vzít v úvahu i větrání a zejména úklid. Lidé jsou vice exponováni chemickým látkám v domech, kde se málo větrá a okna jsou většinu času zavřená, ale také tam, kde je hodně prachu. Navíc se nemůžeme ubránit ani pronikání znečištění zvenčí, takže v místech, kde je velká doprava a hodně průmyslu, se bude sčítat působení vnějších a vnitřních zdrojů znečištění.

Může v tom hrát nějakou úlohu klimatizace?

Klimatizace může problém samozřejmě ještě zhoršovat, pokud domy neprodyšně uzavře a omezí přístup čerstvého vzduchu. Chemické látky, o kterých hovoříme, jako jsou změkčovače plastů nebo zpomalovače hoření, pocházejí ze stavebních materiálů, podlah, nábytku, domácí elektroniky – nikoli z venkovních zdrojů, jako je doprava nebo průmysl. Proto jsou jejich hladiny uvnitř domů obvykle mnohem vyšší než venku. Pokud neotevíráme okna a pouze recyklujeme vzduch, koncentrujeme tyto látky uvnitř domů, což může vést k jejich vysokým hladinám.

(foto: Shutterstock)

Jaké negativní efekty mohou tyto látky mít a jak se před nimi můžeme chránit?

Není možné zcela uniknout před pohodlím moderního života – lidé chtějí mít v domech nějaké izolace kvůli teplu, pohodlný gauč, potřebují počítač nebo mobilní telefon. Mohou se ale pokusit využívat více přírodních materiálů, jako je dřevo, a přírodních vláken a omezit plasty, kdykoli je to možné. Další dvě jednoduché věci, kterými mohou snížit svoji expozici, je snižovat množství prachu v bytech a dostat do bytů čerstvý vzduch otevřenými okny. Anebo ještě lépe, trávit více času venku.

Je tedy pravda, že většina těchto chemikálií je navázaná na prach a častější úklid pomůže?

Ano, na prachu je opravdu vázáno velké množství chemických látek. Samotný domácí prach se často skládá z malých částic uvolněných z výrobků, které tyto chemikálie obsahují, jako jsou vlákna z koberců nebo polyuretanová pěna z pohovky. Úklid, zejména luxování nebo vytírání, z domu jistě odstraňuje prach a navázané chemické látky a je dobrým způsobem, jak snížit expozici lidí.

A v čem nám tedy pomůže větrání, nepřinese do vnitřního prostředí jen další prach?

Větrání pomáhá snižovat hladiny látek, které mají zdroje uvnitř. Je pravda, že větrání může zvýšit množství prachu v domě, ale venkovní prach zřejmě neobsahuje tak vysoké hladiny těchto látek, jako má domácí prach. Samozřejmě to ale záleží na tom, kde lidé žijí a jak je v této oblasti znečištěné ovzduší. Situace může být jiná v oblastech s nízkou kvalitou vnějšího ovzduší jako v blízkosti frekventovaných komunikací nebo v průmyslových oblastech.

Je pravda, že nejvíce ze všech populačních skupin jsou znečištěním vnitřního prostředí postižena batolata?

Ano, pro mnohé skupiny látek, o kterých tu mluvíme, mají batolata nejvyšší expozice. Jak je to se zdravotními dopady, to je zatím těžko říci. Malé děti se vyvíjejí velice rychle a je mnoho možných cest, kterými na ně mohou chemické látky působit a ovlivňovat jejich zdraví. Další věc je, že jsou prostě malé, takže i vystavení menšímu množství látky může vést k jejich vysokým koncentracím v těle. A posledním důvodem je chování batolat – tráví hodně času hraním na podlaze, lezou kolem a strkají věci do pusy. Celkové množství prachu, které malé dítě každý den sní, je proto mnohem větší než u dospělého člověka. Polykání domácího prachu je zřejmě u batolat nejvýznamnější cestou, kudy do jejich těla vstupují chemické látky.

Jak k výzkumu vnitřního prostředí přispívá Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), kde pracujete?

RECETOX se vnitřním prostředím zabývá už asi deset let a mnoho výsledků, o kterých jsem tady mluvila, pochází z našich projektů. Několik let jsme spolupracovali s kolegy ve Spojených státech a Kanadě na srovnání kontaminace bytů, teď plánujeme novou studii zaměřenou na kontaminaci brněnských škol a školek. V příštím roce chceme také rozšířit naše studie brněnských těhotných žen a novorozenců a podívat se kromě jejich expozice a zdraví také na vnitřní prostředí, ve kterém žijí.

• Rozhovor o škodlivých látkách v našem životě
• Co vám pomůžou vyřešit bylinky