Podle ministerstva zemědělství se opatření dotkne zhruba čtvrtiny orné půdy s výměrou necelých 600.000 hektarů a 2300 podniků nebo fyzických osob, které na nich hospodaří. Jde o jeden z kroků, jak omezit erozi, ale i například dopady srážek a následných povodní. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, nápad není špatný, nelíbí se mu ale načasování.
\"Navržená výměra 30 hektarů odpovídá optimální rozloze obhospodařovaného pozemku, která je udávána v rozmezí 20 až 40 hektarů, přičemž za optimální tvar se považuje obdélník o stranách v poměru 1:2 až 1:4. Vedlejším a velmi podstatným přínosem navrhovaného standardu je snížení ztráty půdy vodní erozí, dělený osevní postup dále pomáhá plodinám lépe vzdorovat dopadům sucha a je prevencí vzniku povodní,\" uvádí důvodová zpráva k nařízení.
Agrární analytik Petr Havel nařízení rovněž podporuje, podle něj by ale mohla být maximální výměra menší než 30 hektarů. \"Každopádně jde o krok správným směrem,\" dodal. Podle něj formálně platí, že za nedodržení standardů dobrého zemědělského hospodaření můžou být kráceny přímé platby pro zemědělce až o třetinu. Ve skutečnosti k tak vysokému snižování nedochází. Bylo by tak podle něj dobré, aby stát při udělování sankcí u nedodržení maximální výměry postupoval přísněji.
Asociace soukromého zemědělství ČR návrh dlouhodobě podporuje. Jak řekl ČTK její tajemník Jaroslav Šebek, byla by pro rozšíření povinnosti i na půdy, které erozí netrpí. Hospodáři na nich by však podle něj měli dostávat vyšší finanční příspěvky.
Zemědělci podle návrhu nařízení nebudou smět pěstovat monokultury větší 30 hektarů na místech, kde je erozně ohrožená půda o souvislé výměře dva hektary nebo více, nebo kde je polovina plochy erozně ohrožená. Mezi jednotlivými 30hektarovými poli budou muset mít pásy například s hořčicí, hrachem, jetelem, kominicí, ředkví nebo dalšími ochrannými plodinami. Další možností je rozdělení půdních bloků jinou plodinou o šíři minimálně 110 metrů. Tato podmínka se ale nebude vztahovat plodiny, které váží dusík, jako je bob, cizrna, jetel, čočka a další, ty se budou moci nadále pěstovat na více než 30hektarových plochách.
Pýcha ČTK řekl, že svaz s opatřením v principu souhlasí, nechal by ale případné zpřísnění jako variantu pro jednání o zpřísněních s Evropskou komisí (EK) o evropské zemědělské politice po roce 2020. V tomto případě podle něj bude moci vyžadovat EK další kroky.