Stát nabídl podruhé k pronájmu zámek Veleslavín

Zámek chce úřad pronajmout od 15. ledna do doby, než nalezne nového majitele zámku, nejdéle však do konce prosince 2019. V areálu je kromě hlavní budovy zámku také kuchyně, stodola a vrátnice. Celý areál je ohrazen zdí, která je na několika místech ve špatném stavu. Pozemky a stavby jsou součástí nemovité kulturní památky.

V zámku působil do 30. listopadu provozovatel soukromého zdravotnického zařízení, který za pronájem hlavní budovy platil 210.000 korun měsíčně. Kvůli konci smlouvy chtěl úřad zámek vydražit, aby státu nevznikly náklady na ostrahu. Úřad totiž musí fungovat tak, aby nesnižoval hodnotu svěřeného majetku a také musí zabránit zbytečným výdajům ze státního rozpočtu na údržbu areálu.

O areál má zájem hlavní město a Praha 6, podle kterých by byl vhodným místem pro sociální nebo kulturní využití. Termín dražby necelé dva měsíce od voleb však podle zastupitelů městské části komplikoval účast města v dražbě. Na zářijovém zasedání také kritizovali samotnou dražbu, ve které má veřejná instituce malou šanci uspět.

Ministerstvo kultury nejprve vyslovilo souhlas s dražbou zámku, o několik dní později však ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) souhlas odvolal a uvedl, že by stavba měla zůstat ve veřejném vlastnictví. Zámek by dle něj mohl být využit pro některou z kulturních institucí, případně by mohl posloužit Pražanům.

Premiér Andrej Babiš (ANO) koncem listopadu navrhl, že by stát mohl s Prahou vyměnit zámek za 16 pozemků v Letňanech, kde by podle jeho představy měla vzniknout takzvaná vládní čtvrť pro státní úředníky. Dané pozemky mají hodnotu 350 milionů korun. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl.

Výměnu zámku Veleslavín za jiné nemovitost však nové vedení hlavního města neodmítá. Radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly/TOP 09) například v minulosti uvedl, že zámeček by bylo možné směnit za hasičské zbrojnice v majetku města, o které projevilo zájem ministerstvo vnitra.

Zámek s historickým parkem, který se rozkládá na třech hektarech, pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986. ÚZSVM převzal barokní zámek v roce 2015 od ministerstva práce a sociálních věcí.