Jak se daní příjmy v invalidním důchodu?

Zejména pro invalidní důchodce I. stupně a II. stupně je vlastní příjem velmi důležitý. Pobíraný invalidní důchod je finančně nedostačují a navíc se doba pobírání invalidního důchodu I. stupně a II. stupně nehodnotí jako náhradní doba pojištění pro důchodové účely. Náhradní dobou je pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Výkon výdělečné činnosti v invalidním důchodu, ze které je řádně odváděno sociální pojištění, má tedy pozitivní vliv na výši starobního důchodu.

Výší příjmů není omezena

Invalidní důchodci jsou při výdělečné činnosti omezeni svým zdravotním stavem, nikoliv příjmem.  Odborníci pobírající invalidní důchod mohou mít za několik hodin práce týdně nadstandardní příjmy, které budou podléhat dokonce 7% solidární dani a přitom budou stále pobírat svůj invalidní důchod. Z důvodu vysokého příjmu se invalidní důchod neodebírá a nesnižuje. Pro pobírání invalidního důchodu je rozhodující zdravotní stav.

Invalidní důchodci jsou státní pojištěnci

Za zdravotní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. To neznamená, že pracující invalidní důchodci nemusí platit ze svého příjmu zdravotní pojištění, ale že při výpočtu zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ a zdravotní pojištění se platí ze skutečného příjmu. To je velmi důležité, neboť invalidní důchodci většinou pracují na zkrácený úvazek.

Zdravotní pojištění u invalidního důchodu

Invalidní důchodce pan Kučera pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou ve výši 11 500 Kč. Protože je pan Kučera současně státním pojištěncem, tak se zdravotní pojištění bude počítat ze skutečné hrubé mzdy ve výši 11 500 Kč a nikoliv z minimálního vyměřovacího základu, který je na úrovni minimální mzdy, jako je tomu u ostatních zaměstnanců. Pro rok 2019 se minimální mzda zvyšuje z 12 200 Kč na 13 350 Kč.

(foto: Shutterstock)

DPP a invalidní důchod

Invalidní důchodkyně paní Zelená pracuje pro zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Paní Zelená má vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny, proto může mít příjem nepodléhající platbě zdravotního pojištění a neplatit si přitom zdravotní pojištění jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). Když je  hrubá odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak se z hrubé odměny neplatí sociální ani zdravotní pojištění. V roce 2019 si budou muset zaměstnanci pracující pouze na základě dohody o provedení práce s hrubou odměnou 10 000 Kč a méně platit měsíčně zdravotní pojištění jako OBZP ve výši 1 803 Kč.

Jak vysoká je sleva na invaliditu?

Výdělečně činní invalidní důchodci mají nárok mimo základní daňové slevy na poplatníka i na slevu na invaliditu. Za kalendářní rok činí daňová sleva na invaliditu prvního a druhého stupně 2 520 Kč a na invaliditu třetího stupně ve výši 5 040 Kč. Zaměstnanci uplatňují daňovou slevu při výpočtu čisté měsíční mzdě ve výši jedné dvanáctiny, osoby samostatně výdělečné činné až za celý  rok v daňovém přiznání. Při splnění zákonných podmínek mají pracující invalidní důchodci nárok na ostatní daňové slevy či daňové odpočty.

Invalidní důchod a daňové slevy

Pan Skácel pobírá invalidní důchod I. stupně a pracuje na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 20 000 Kč. I při práci na dohodu o pracovní činnosti má pan Skácel nárok na daňové slevy. Čistá měsíční odměna bude tedy 16 060 Kč. Z hrubé měsíční odměny mu je sraženo zdravotní pojištění 900 Kč (20 000 Kč x 4,5 %), sociální pojištění 1 300 Kč (20 000 Kč x 6,5 %) a daň z příjmu ve výši 1 740 Kč (20 000 Kč x 1,34 x 15 %) – sleva na poplatníka 2 070 Kč – sleva na invaliditu 210 Kč).

Vedlejší samostatná výdělečná činnosti

Invalidní důchodci mohou vykonávat i samostatnou výdělečnou činnost. Pro účely placení sociálního a  zdravotního pojištění je výkon samostatné výdělečné činnosti považován za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Sociální a zdravotní pojištění je placeno vždy ze skutečného vyměřovacího základu (tj. poloviny daňového základu), nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní samostatné výdělečné činnosti. Při nižších příjmech je toto legislativní opatření výhodné. Sociální pojištění se navíc z vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí, když hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) je do limitu. Pro celý kalendářní rok 2018 je limitem částka 71 950 Kč.

Tip: Jak se počítá invalidní důchod?

Jak pracovat s invalidním důchodem?