V Brně bude stát biobanka za 200 milionů

Kampus MU v Bohunicích se rozroste o další vědecká pracoviště. Budou jím laboratoře a biobanka, kde budou vědci uskladňovat vzorky z vyšetření lidí a životního prostředí. Nová zařízení nebudou sloužit jen centru RECETOX, ale celé MU a pro další výzkumníky. Vybudování biobanky a dalších vědeckých zařízení bude stát přibližně 200 milionů korun z evropského Operačního programu Vývoj, výzkum a vzdělávání.

Pokračování výzkumu z 90. let

Nové zařízení pomůže vědcům například s dlouhodobou populační studií CELSPAC (Central European Longitudinal Studies of Parents and Children – Středoevropské dlouhodobé studie rodičů a dětí), což je společný projekt Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Je zaměřen na faktory ovlivňující zdraví člověka. Na jejím počátku byl projekt ELSPAC, celoevropská studie rodičů a dětí z 90. let. Projekt byl organizován Světovou zdravotnickou organizací a cílem bylo oslovit 40 tisíc těhotných žen z celé Evropy a sledovat jejich děti až do dospělosti.

Jedna generace dětí narozených v Brně a Znojmě v letech 1991 až 1992 tedy byla sledována od těhotenství matky až do své dospělosti. Rodiče vyplňovali po dvacet let podrobné dotazníky o své rodině, způsobu života, událostech, stresech i zdravotním stavu. Pode ředitelky centra RECETOX profesorky Jany Klánové byla součástí také například studie neurologů. „Sledovali, jak se vyvíjí mozek mladých lidí, a jak se nachází stopy stresu matek v těhotenství na mozku mladých lidí. To se může projevit například větší náchylností k depresi,“ uvedla Jana Klánová.

(zdroj: autor)

Jak se jim daří dnes?

Jedním z účastníků byl také Lubomír Lazar, který se narodil v roce 1991. Míry, váhy a informace z jeho dětství a mládí tedy už vědci znají. Vědí například i to, kým chtěl být, když mu bylo deset let, co měl rád, nebo co ho nebavilo.

Před 6 lety převzalo zodpovědnost za studii centrum RECETOX. „Zajímá nás zajímá, jak se mladým lidem z naší studie vede, jaký je jejich současný zdravotní stav a fyzická kondice,“ říká ředitelka RECETOX profesorka Jana Klánová. „A protože je naším dlouhodobým cílem studium vlivu životního prostředí na zdraví populace a zdravý vývoj dětí, zajímá nás také to, jakou roli v současném stavu mladé populace hrají právě environmentální faktory,“ uvedla Jana Klánová.

Rodinné a životní prostředí má podle totiž podle badatelů souvislost s chronickými nemocemi. „Dechem se totiž do našeho těla dostávají chemikálie, konzumujeme potraviny, ve kterých mohou být jsou pesticidy, žijeme v prostředích, kde mohou být zpomalovače hoření nebo dýcháme domácí prach,“ pokračovala profesorka Klánová.

Dalších 7 tisíc

Badatelé z brněnského RECETOXu tedy chtějí pozorovat další tisíce rodin hlavně z Brněnska. Chtějí, aby se podrobili nenáročným, ale opakovaným vyšetřením, například odběrům krve a moči. Těchto vzorků bude celkově přes dva miliony a k jejich uskladnění poslouží nově stavěna biobanka, která by se měla otevřít v roce 2020. V nových laboratořích by se měly vzorky testovat, a aby byla vyloučena lidská chyba, skladování bude ovládáno roboticky.

Než bude ale ověřena chtějí vědci z centra RECETOX sehnat souhlas dalších sedmi tisíc rodin, kterým se v té době narodí potomek. Stanou se tak účastníky druhé vlny projektu. Současná data by výzkumníci rádi rozšířili data biologická. Mohli by z nich vyčíst například to, jak se v lidském těle kumulují toxické látky nebo co ovlivňuje vznik nemocí jako diabetes, obezita či autoimunitní choroby.

Co jsou to nemocné domy

• Co to je syndrom nemocného domu (SBS)?
• Jak poznat nemocný dům?
• Co způsobuje syndrom nemocných domů?
• Na co si dát pozor?