Slovensko bude hledat provozovatele bratislavského letiště

Letiště M.R. Štefánika je největším mezinárodním letištěm na Slovensku. Dlouhodobě je ale ve stínu nedalekého vídeňského letiště, do Bratislavy létají hlavně nízkonákladové aerolinky. Navzdory stoupajícímu počtu odbavených cestujících Štefánikovo letiště vykazuje ztráty, a to i z důvodu odpisů a placených úroků za úvěry na dřívější výstavbu nového terminálu.

Od pronájmu letiště si slovenské ministerstvo dopravy slibuje realizaci investic za více než 200 milionů eur (5,2 miliardy Kč) do rekonstrukce stávající a vybudování další infrastruktury.

\"Výše potřebných investic přesahuje finanční možnosti samotného letiště. Podpora ze strany státu ohledně kapitálových investic do modernizace nebo výstavby letošní infrastruktury je značně omezena, a to jak legislativně, tak i možnostmi státního rozpočtu,\" uvedlo ministerstvo dopravy.

Soutěž na výběr provozovatele bratislavského letiště by měla být zahájena v příštím roce. Časový harmonogram počítá s tím, že schválení nového provozovatele letiště by se mělo odehrát až po parlamentních volbách plánovaných na rok 2020. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva dopravy se o vstup do bratislavského letiště zajímali čínští investoři.

Služeb bratislavského Štefánikova letiště loni využilo 1,94 milionu cestujících, což byl třetí nejlepší výsledek v jeho historii. Proti předchozímu roku počet odbavených turistů na letišti vzrostl o 11 procent. Letiště loni sice snížilo ztrátu meziročně o více než dvě pětiny na 3,6 milionu eur (92,7 milionu Kč), jeho kumulovaná ztráta z předchozích období ale dosáhla 57,5 milionu eur (1,5 miliardy Kč).

Pronájem bratislavského letiště připravovala již v roce 2011 tehdejší vláda premiérky Ivety Radičové. Transakce ale kvůli pádu kabinetu a následným předčasným volbám dokončena nebyla.

Ještě v roce 2005 Slovensko za vlády premiéra Mikuláše Dzurindy zahájilo privatizaci bratislavského letiště. O rok později další vláda premiéra Roberta Fica ale od prodeje odstoupila. Učinila tak poté, co vítězné konsorcium vedené vídeňským letištěm a finanční skupinou Penta nezískalo potřebný souhlas slovenského antimonopolního úřadu. Úřad tehdy transakci neschválil z toho důvodu, že spojením vídeňského a bratislavského letiště by vznikl regionální monopol. Státem ovládané letiště pak investovalo 120 milionů eur (3,1 miliardy Kč) do nového terminálu.