Růst českého stavebnictví byl na konci září v EU osmý nejvyšší

Nejvíce vzrostlo stavebnictví v Maďarsku, a to o 22,7 procenta. Následovaly Lotyšsko s růstem 22,1 procenta a Slovinsko s 22 procenty. Nad unijním průměrem bylo 18 zemí z 28. Údaje za Kypr nejsou k dispozici. Pokles zaznamenaly jen tři země unie. V Rumunsku stavebnictví meziročně kleslo o 3,7 procenta, ve Švédsku o dvě procenta a ve Francii o 0,2 procenta.

Sedm z osmi zemí s nejvyšším meziročním růstem stavebnictví je z bývalého východního bloku. \"V těchto zemích je větší potenciál pro rozvoj stavebnictví, protože zde stále chybí základní infrastrukturní projekty. Země z východní části Evropské unie mohou ve zvýšené míře využít evropských dotací ke snížení energetické náročnosti budov a budování zcela nových staveb. V letošním roce se tento potenciál daří naplnit v mnoha zemích východní Evropy, což vedlo k dynamickému růstu stavebnictví,\" sdělil ČTK analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Stavebnictví na Západě je podle něj limitováno vysokou cenou stavebních prací a drahými pozemky. Jak dále uvedl, lidé v západní Evropě mají na druhou stranu vyšší komfort při vydávání stavebních povolení, protože tamní řady zpravidla fungují efektivněji a rychleji.

\"V příštím roce lze očekávat, že se českému stavebnictví bude dál dařit. Nicméně je nutné počítat s omezeným přísunem peněz z hypotečního trhu, na kterém začaly platit nové regulace České národní banky. Dle nových pravidel Evropské unie bude od roku 2020 nutné stavět pouze energeticky úsporné rodinné domy, což u průměrné stavby povede ke zdražení zhruba o deset procent,\" doplnil Křeček.

Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy nejnovější čísla potvrzují příznivý trend zejména v tuzemském pozemním stavitelství. Dařilo se však také inženýrskému stavitelství, které je z velké části tvořené dopravní infrastrukturou. \"Stavebnictví pomáhalo čerpání peněz z fondů EU, které zhusta míří zejména do inženýrského stavitelství, například na opravu silnic. V současnosti toto čerpání zrychluje, což se projevuje i poměrně razantním navýšením investičních výdajů ze státního rozpočtu,\" dodal Kovanda.

Meziroční změna výkonu stavebnictví v zemích EU letos do konce září: Země Index (v procentech) Maďarsko 22,7 Lotyšsko 22,1 Slovinsko 22,0 Polsko 21,3 Estonsko 18,8 Litva 17,7 Irsko 15,8 Česko 10,2 Malta 9,0 Slovensko 8,1 Rakousko 7,7 Nizozemsko 7,5 Chorvatsko 4,7 Dánsko 4,4 Lucembursko 3,7 Portugalsko 3,5 Německo 3,1 Belgie 2,2 Španělsko 2,2 Bulharsko 1,7 Itálie 1,4 Finsko 1,1 Velká Británie 0,5 Řecko 0,4 Francie -0,2 Švédsko -2,0 Rumunsko -3,7 Kypr údaje nejsou k dispozici Průměr EU 2,7

Zdroj: Eurostat