Hlavním důvodem zdražení tepla je nárůst nákladů na povolenky na emise skleníkových plynů. Povolenky musí výrobci tepla nakupovat jako „odpustky“ za škodliviny vypouštěné do vzduchu. V ceně tepla hraje částečnou úlohu také DPH. To bude nově účtováno v nižší sazbě. Poslanci totiž na své poslední předvánoční schůzi schválili snížení DPH na teplo z 15 na 10 %, což výrobci tepla přivítali.
„Teplo patří mezi základní lidské potřeby a nemělo by být nadměrně zdaňováno. Povinný nákup povolenek má stejný efekt jako daň, i když její výše není přímo určena státem a lidé ji na fakturách za teplo nevidí,“ uvedl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení České republiky. Původní desetiprocentní DPH platilo pro teplo od roku 2012, kdy bylo zvýšeno nejdříve na 14 % a v roce 2013 na 15 %.
Povolenky vynáší miliardy korun
Přes výrazné investice do snižování emisních znečišťujících látek, jako je prach, oxid siřičitý nebo oxidy dusíku, ceny tepla v Česku od roku 2015 stagnovaly. V roce 2019 je však třeba počítat s jejich nárůstem. Hlavním důvodem je zmiňovaný nárůst cen povolenek a snížení jejich bezplatného přídělu na výrobu tepla. Vedle povolenek a daní se do ceny tepla promítá ještě palivo používané k výrobě tepelné energie a náklady na opravu a údržbu zařízení i další provozní náklady.
Nákupem povolenek je zatížena prakticky veškerá výroba tepla z uhlí, v případě výroby tepla ze zemního plynu se jedná přibližně o 60 %, protože na blokové kotelny na sídlištích tato povinnost zpravidla nedopadá. Výroba tepla z biomasy a dalších obnovitelných zdrojů energie není také nákupem povolenek zatížena.
Výnosy z prodeje povolenek plynou do státního rozpočtu. V roce 2017 získal stát z prodeje povolenek 7 miliard korun, letos to bude více než 13 miliard korun a obdobnou částku získá státní pokladna i příští rok. Teplárny vynaloží na nákup povolenek na výrobu tepla v příštím roce přibližně 4 miliardy korun.
(foto: Shutterstock)
Zdražuje uhlí i zemní plyn
Nárůst nákladů na nákup povolenek není jediným důvodem zdražování tepla. Vzrostly také ceny černého uhlí a zemního plynu, což se promítlo nejen do ceny tepla, ale také do narůstající ceny elektřiny.
„Podstatným faktorem v pozadí růstu cen uhlí v uplynulých letech bylo rozhodnutí čínské vlády omezit jeho ekologicky náročnou těžbu a místo toho jej dovážet. Citelné omezení celosvětové nabídky uhlí, které poté nastalo, způsobilo v době expanze globální poptávky silný tlak na růst cen,“ vysvětlil Vladimír Urbánek z portálu Kurzy.cz.
Zhruba 55 % tepla pro byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, druhotných zdrojů energie a ostatních paliv. Teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přibližně 4 miliony občanů.
Teplo podraží o stovky korun
Významně rostou také mzdové náklady a další položky, které musí výrobci do ceny tepla promítnout. O kolik přesně teplo domácnostem zdraží ovšem není snadné říci, oproti loňským letům je obtížné uvádět paušální čísla.
„Každá soustava zásobování teplem je v trochu jiné situaci nejen s ohledem na používaná paliva, ale také podle toho, jak se na turbulentním energetickém trhu podařilo nakoupit klíčové vstupy včetně povolenek. Očekáváme, že v případě tepláren na uhlí bude ve většině případů meziroční nárůst ceny tepla do 5 %, v případě zemního plynu by mohl být o něco nižší,“ dodal Martin Hájek.
Například Pražská teplárenská zdraží v průměru o 1,8 %. Na Pardubicku a Chrudimsku vzroste cena tepla z 508 na 522 korun, lidé v Hradci Králové si připlatí 5 % a domácnosti ročně utratí za teplo v průměru o 640 korun více.
Bude záležet na počasí
Nutno dodat, že do výsledné ceny tepla se promítne i počasí. Rok 2018 byl teplotně výrazně nadnormální, což se projeví snížením spotřeby tepla a nákladů na jeho pořízení. „Domácnosti na nákladech vytápění za rok 2018 ušetří. Za období od 1. ledna do konce listopadu je spotřeba tepla oproti dlouhodobému normálu nižší o 10 až 15 %,“ doplnil Martin Hájek.