Konsignační sklad u odběratele je vhodným řešením pro zajištění plynulosti výroby na straně odběratele a zároveň je výhodný i pro dodavatele, který nedisponuje vlastními skladovacími prostorami. Účelem tohoto typu skladu je co největší přiblížení zásob zákazníkovi tak, aby z něj mohl v případě potřeby zásoby čerpat. Až na základě uskutečněného vyskladnění dochází k fakturaci materiálu, surovin nebo zboží ze strany dodavatele odběrateli.
Stejně jako u všech skladových zásob je úkolem konsignačního skladu zajistit, aby nedocházelo ke zpoždění výroby z důvodu, že nejsou k dispozici dostatečné zásoby základních materiálů nebo surovin.
V jakých případech je vhodné volit konsignační sklad a jak se liší od běžných skladů?
Konsignační sklad je běžný sklad, který vytvoří vhodné prostředí pro uskladnění zásob daného materiálu, surovin nebo zboží. Nejčastěji se v praxi vyskytuje tam, kde dodavatel nemá skladovací prostory, zatímco odběratel ano.
Ne vždy se však konsignační sklad zřizuje přímo u odběratele, je možné využít také externích skladů jiných osob, v nichž je potom zboží odběrateli k dispozici.
Používá se typicky pro zásoby, u nichž se předpokládá dostatečná hodnota obratu. Vzhledem k volnému pohybu zboží mezi státy Evropské unie se konsignační sklady zřizují také při dodávkách mezi členskými státy, což umožňuje dodavateli ze zahraničí přiblížit se tuzemskému zákazníkovi a nabízet mu svůj produkt tak, že ho má stále k dispozici.
(foto: Shutterstock)
Jaké jsou výhody konsignačního skladu pro odběratele a dodavatele?
Jednoznačné výhody přináší zřízení konsignačního skladu odběrateli – má zásoby neustále k dispozici a přitom není nucen vynakládat vlastní finanční prostředky, které by měl následně v zásobách vázány. Náklady na pořízení nebo výrobu zásob vynaložil dodavatel a do okamžiku výdeje ze skladu jsou zásoby v jeho majetku.
Mohlo by se zdát, že pro dodavatele konsignační sklad nepřináší příliš mnoho výhod. V případě, že však dodavatel vlastními sklady nedisponuje, je konsignační sklad možnou alternativou. Navíc pokud má odběratel jeho výrobky nebo zboží neustále k dispozici a nemusí ztrácet čas čekáním na dodávku, je tento sklad pro dodavatele hezkou konkurenční výhodou.
Kdo nese rizika a náklady?
Náklady na přepravu, vyskladnění a provoz skladu nese obvykle dodavatel, který tyto náklady promítá do ceny zásob. Lze však domluvit i model, kdy se náklady na provoz skladu přenesou na odběratele přímo, a ten je tak má lépe pod kontrolou.
Rizika nese zásadně dodavatel. Může totiž nastat i situace, kdy zákazník skladové zásoby neodebere. V případě, že zásoby podléhají zkáze, bude muset dodavatel odepsat vyexpirované položky do nákladů. Proto je velice důležité optimalizovat stav zásob na skladě.
Jak funguje vyskladnění a doplnění zásob?
V okamžiku, kdy zákazník odebere zboží ze skladu pro svou spotřebu, musí o tom vést evidenci. Seznam odebraného zboží se nazývá konsignace. Po odeslání konsignace dodavateli dochází k tomu, že dodavatel odebrané zásoby materiálu, surovin či zboží vyfakturuje odběrateli. Většinou dochází dle možností ihned k doplnění stavu zásob na skladě tak, aby stav odpovídal původní úrovni před odběrem. Další variantou je stanovení limitu minimální zásoby, při jehož dosažení dodavatel stav zásob doplní.
Na co je nutno ještě myslet?
Podle velikosti skladu je možné, že se zde budou pohybovat jak zaměstnanci dodavatele, tak zaměstnanci odběratele. Je tedy třeba jednoznačně upravit pravidla přejímek, vyskladnění do spotřeby odběratele a také podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. To vše včetně podmínek pro skladování zboží a mechanismu zpětného odběru zboží si dodavatel a odběratel upraví ve smlouvě o zřízení a provozu konsignačního skladu.