Energetické burzy, kde dodavatelé pořizují elektřinu, aby ji prodali svým odběratelům, občas připomínají houpačku. Zatímco před pár lety padaly ceny elektřiny dolů a dodavatelé tak zlevňovali, poslední roky se ceny znovu vyhouply nahoru.
„Velkoobchodní ceny elektřiny i plynu vyrostly během posledního roku v celé Evropě o desítky procent. Důvodem je silná poptávka a u elektřiny také rostoucí cena paliva a emisních povolenek. To je fakt, který nemohou ovlivnit ani čeští dodavatelé, ani vláda, jak se někteří spotřebitelé chybně domnívají,“ konstatuje analytik Jiří Gavor ze společnosti ENA.
Elektřina na maximu
Dodavatelé nakupují elektřinu na burzách s předstihem, proto se její pokles nebo navýšení cen promítají do koncových plateb postupně. U elektřiny bude podle odhadů analytiků nárůst celkové ceny kolem 10 %, u plynu kolem 5 %.
Cena elektřiny, jíž budou energetické firmy svým odběratelům dodávat v roce 2019, kontinuálně rostla od poloviny února loňského roku a v říjnu dosáhla svého maxima. Megawatthodina se prodávala za 58 euro.
„Od té doby je cena velmi volatilní a pohybujeme se mezi 53 až 57 eury za megawatthodinu. Podobný trend vykazuje také spotová cena elektřiny, tedy cena, jež se obchoduje den před dodáním,“ dodává Hana Novotná ze společnosti Bohemia Energy.
(foto: Shutterstock)
Zdražovalo se koncem roku
K nárůstu ceny elektřiny docházelo v průběhu celého loňského roku, ale dodavatelé vyčkávali až na přelom letopočtu, aby ceníky upravili. Na sklonku roku totiž vyhlašuje ceny regulované složky elektřiny Energetický regulační úřad. U elektřiny připadá na regulované položky více než polovina z celkové platby.
„Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti vzrostla o necelé 3 %, liší se podle jednotlivých distribučních oblastí. Tuto složku ceny nemohou obchodníci ovlivňovat, je pevně daná na celý kalendářní rok,“ upřesňuje Jiří Gavor a dodává: „Předmětem konkurenční soutěže je ale zbývající část ceny – to je vlastní komodita, kterou nakupují obchodníci na burzách.“
Povolenky i cena uhlí
Silovou elektřinu ovlivňuje celá řada proměnných, mezi jinými zmíněné emisní povolenky, jež musí nakupovat výrobci jako „odpustky“ za nečistoty vypouštěné do ovzduší. A protože se v Česku vyrábí více než polovina elektřiny v uhelných elektrárnách, mají povolenky v celkové ceně elektřiny výrazné slovo.
„U emisních povolenek neočekáváme, že by se v nejbližších letech vrátily k nízkým cenám. Ke krátkodobé korekci samozřejmě dojít může. Hlavně tím, jak se budou překrývat evropské i národnostní klimatické politiky s trhem povolenek, jež by mohl mít za následek menší spotřebu povolenek,“ říká Hana Novotná.
Dalším faktorem, který by mohl v krátkodobém až střednědobém horizontu omezit růst elektřiny (bez ohledu na cenu povolenek), by mohl být případný pokles ceny plynu, jež je rovněž na svých maximech. Elektřinu by mohl zlevnit i výrazný pokles cen uhlí, pokud by se například obnovila produkce v čínských dolech (právě omezení těžby uhlí v Číně vyhnalo cenu uhlí vysoko). „Rozhodně však nevidíme prostor pro výrazný a dlouhodobý pokles cen elektřiny zpět na úroveň cen z roku 2016 a 2017,“ doplňuje Hana Novotná.
Fixace, nebo aukce elektřiny?
Podle Jiřího Gavora se v roce 2019 situace na burzách pravděpodobně uklidní, přesto pokles cen pro koncového spotřebitele neočekává. „V této situaci je cenově výhodná fixace ceny, i když to omezuje svobodu volby dodavatele, a proto fixaci obecně nedoporučuju. S elektronickými aukcemi a zprostředkovateli se naopak často pojí rizika pro zákazníky. Stále ale platí, že aktivní zákazník si může najít nejlepší cenu pomocí srovnávačů a přímých nabídek dodavatelů,“ uzavírá.