Chcete rozjet podnikání? Nejdříve si vyberte právní formu

Formy podnikání můžeme nejprve rozdělit na dvě skupiny, a to na fyzické a právnické osoby. Fyzickou osobou je zde samozřejmě myšlena osoba samostatně výdělečně činná. Za právnické osoby jsou pak považovány firmy, společnosti a dále také spolky a družstva.

Jaké jsou právní formy podnikání?

• OSVČ
• Společnost s ručením omezením
• Akciová společnost
• Komanditní společnost
• Veřejná obchodní společnost

Zdroj: Shutterstock

OSVČ vs. s.r.o.

O tom, zdali se více vyplatí podnikat jako s.r.o. nebo OSVČ, jsme již psali v jednom z našich předchozích článků. Tuto problematiku si ale přesto alespoň okrajově zopakujeme.

Podnikat jako osoba výdělečně činná je pro začátek ta nejjednodušší cesta. Většina podnikatelů tímto způsobem začíná, protože je zde i relativně nenáročný způsob zařizování a papírování. Založení živnosti vyjde na 1000 Kč. Přes živnostenský úřad se zároveň lze zaregistrovat i k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Na finačním úřadě je pak nutno se registrovat k dani z příjmu.

Podnikání je zde pouze na svou vlastní zodpovědnost. Důležité je ale zmínit, že OSVČ za své počiny ručí celým svým majetkem, což může být někdy opravdu riskantní.

U společnosti s ručením omezením neboli u „eseróčka“, které už je samozřejmě typem právnické osoby, je to o dost jiné. Zde totiž budete ručit za své prohřešky a dluhy pouze do výše nesplaceného vkladu. Minimální vklad pro založení je pouze 1 Kč.

Nevýhodou je u s.r.o. především složitější administrativa. Založení musí mít formu notářského zápisu a je zde opravdu nevýhodné zdanění. Nejprve se od zisku odečte 19% sazba daně z příjmu právnických osob, zisk se rozpočítá na jednotlivé společníky, a ty si jej budou muset následně snížit o 15% daň z příjmu fyzických osob.

Odborníci se shodují na tom, že přechod z OSVČ na s.r.o. je vhodný, až když se v podnikání dosáhne vyšších zisků.

TIP: Jak na založení s.r.o. krok za krokem.

Akciová společnost, a.s. – ručení a kapitál

Jedná se o druh obchodní společnosti, který ale není v Česku zas tak častý jako třeba s.r.o. Důvodem je výše základního kapitálu, který činí 2 000 000 Kč. Akcionáři si jej mohou rozdělit mezi sebe. Vzhledem k takové částce je akciovka vhodná spíše pro větší počet osob. Typicky se pak jedná o ty firmy, které mají oddělené vlastníky od vedení. Společníci za dluhy společnosti neručí, zakladatel už ale ano.

Pokud by měla být akciová společnost s veřejnou nabídkou (úpisem), základní vklad se vyšplhá až na 20 000 000 Kč. Vhodné je navíc dodat, že je zde povinnost rezervního fondu, do kterého se budou ukládat peníze z ročních čistých zisků společnosti. Za první rok to bude až 20 %, další roky už jen 5 %.

Komanditní společnost, k.s.

Komanditní společnost je u nás častá ještě mnohem méně než akciovka. Je ale třeba zmínit, že díky svému počátečnímu kapitálu, který je 5 000 Kč, je vhodná pro začínající podnikatele. Povinnost složit základní vklad má pouze jeden společník (komanditista). Na druhé straně je komplementář, který nemusí vložit vůbec žádnou sumu, ale za to poté bude ručit za společnost celým svým majetkem. Komandista neručí za žádné závazky.

S daněmi je to zde složitější. Komplementáři podléhají 15% sazbě daně z příjmu fyzických osob. Komandisté nejprve 19% dani z příjmu právnických osob a následně srážkové dani.

Veřejná obchodní společnost, v.o.s.

Hned první výhodou je, že tento druh obchodní společnosti není závislý na žádném základním kapitálu. Pro založení bude třeba sepsat společenskou smlouvu a dále si také najít dalšího společníka, v.o.s si totiž nemůže založit pouze jedna osoba. Odpovědnost je zde stejná jako v případě OSVČ. Všichni společníci budou za prohřešky a dluhy ručit svým osobním majetkem.

Čtěte také:

• Jak je to se sociálním a zdravotním u s.r.o.?
• Jaké jsou minimální pojistné odvody pro OSVČ?